lupráce
Po druhé třídě v sezoně 2011/12 jsme na podzim 2012 naskočili díky „97“ do přeboru.Jelikož jsem vždy byl zvyklý klady a především nedostatky řešit s těmi, kterých se týkaly, tj. s kluky, moje veřejné hodnocení bude stručné a obecné.
Předpokládal jsem, i přes veřejné proklamace, abych nesrážel sebevědomí, že účinkování v přeboru bude mírně nad možnostmi našich kluků. Podle umístnění v tabulce by se dalo říci, že předpoklad se vyplnil. Opak je však pravdou. Nechci hodnotit úroveň přeboru st. žáků, na to jsou jiní „větší odborníci“, ale pravdou je, že většina hráčů družstva má s přehledem na tuto současnou soutěž, někteří myslím, i na více.
Odehráli jsme 11 soutěžních (10 přeborových a 1 pohárové) utkání s velmi rozdílnými výkony. Po parádním výkonu ve druhém poločase pohárového utkání na Dubči, jsme kvalitní výkon podali i v prvém mistrovském utkání na Podolí, rovněž utkání proti, v té době vedoucí Aritmě, mělo svůj náboj a kvalitu. Nemohu opomenout poslední utkání a to na Unionu Vršovice, nešťastně prohrané v závěru utkání a bohužel i poznamenané zraněním.
Naopak nejhorší výkony jsme podali na Vltavínu, kde jsme však byli ve velmi, velmi improvizované sestavě (pouze dva hráči na svých téměř stabilních postech), dále na Hostivaři, byť jsme si odtud za výsledek 4:1 odvezli všechny body a do třetice na Čafce. Samozřejmě hodnotím, a v „přeborových počátcích“ jsem i v referátech z jednotlivých utkání hodnotil, především tým jako celek, jak již jsem uvedl, a konkrétní věci jsem měl k jednotlivým hráčům spíše neveřejně s mančaftem, někdy i přímo osobně. Všechny důvody a možné způsoby nápravy chyb a nedostatků jednotlivců a hry družstva jako celku jsme si vyříkali a snad jsou chlapci pro jarní část odhodláni se s tím „porvat“. Co je ale pravdou, kterou mohu veřejně sdělit, že jsme byli mančaft velmi dobrých jednotlivců, z nich někteří ale zatím nemohou či nejsou schopni, třeba i nedostatečnou fyzickou kondicí, uplatnit svoje schopnosti v kolektivním pojetí tohoto našeho krásného sportu. Pravdou rovněž je, že tréninkovou pílí téměř všichni svoji výkonnost a herní dovednosti stále zvyšují a bezprostředně po sezoně jsme si řekli, že na kondici a na hru bez míče, ať již útočnou, ale i obrannou se budeme muset více, ale především důsledněji zaměřit. Jinak se i přes z mého pohledu převažující klady, a myslím tím i nesportovní, budeme nadále krčit na samém dně tabulky, které není a nemůže být i přes předsezónní obavy umístněním odpovídajícím kvalitám hráčů tohoto týmu. Vše je, myslím, především v hlavách konkrétních hráčů a po skončení sezony jsem kluky na náročnější a především důslednější tréninkový proces upozornil, ba přímo varoval.
Vzhledem k ukončení mého trenérského působení u družstva bych si nedovolil, tak jako jeden nejmenovaný Jozef z nejmenovaného klubu říci, že, v tomto případě nezachránění přeboru starších žáků by bylo na roztrhání trenérského průkazu, ale věřím, že cíl zůstává nezměněn a přebor se podaří s přehledem zachránit, protože kluci na to mají a změna trenéra jim jisto jistě k tomuto, i vyšším ambicím jen prospěje, což klukům ale i klubu přeji. Začít musí každý sám u sebe a možnost to prokázat má již v jarní přípravě, jejíž součástí jsou i utkání Zimní ligy starších žáků pořádané naším klubem.