lupráce
13 nás bylo, protože na poslední chvíli onemocněl jeden kluk, ale lepší menší počet, než větší, protože takhle si kluci zahrají.
Tento článek napíšu velice stručně. A vlastně se budu opakovat hodně z článku předešlých. Individuálně to bylo velmi dobré, ale hodně jsme vytvářeli chumel a tudíž jsme dělali kličku nejen soupeři, ale i sobě, což bylo několkrát velmi patrné a vlastně jsme si vzali míč sami. Obrovské pozitivum bylo, že i když nastoupili pomaleji se učící kluci, tak všichni bojovali jako lvi, šli důrazně za míčem a všichni chtěli hrát.
Bylo k vidění však několik velice dobrých přihrávek, hlavně ta v posledním zápase, jak Honzík našel skvěle Vojtu mi utkvěla v hlavě, protože takové momenty jsou krásné a diváci je mají strašně rádi.
Gólově se nám tolik nedařilo, i když jsme měli docela dost šancí. Často jsme trefovali brankáře místo klidnějšího zakončení vedle něj. Pro nás je však hlavní naše hra. A zde opět z individuálního hlediska nikdo nezklamal, naopak mnoho kluků potěšilo. Vypíchnout bych chtěl Míru Trnku a Vojtu Zlatníka, zvlášť Vojta šel v poslední době nahoru. Soutěž v kličkách pak vyhrál Tomík.
Na těchto turnajích je skvělé, že rozhoduje každičký gól, každá vteřina je důležitá. Někdy se štěstí přikloní na naši stranu, jindy na stranu soupeře. V tom je konečné pořadí ošemetné. S hrou jsem však velmi spokojený a také dostali kluci pochvalu za celý turnaj.
Díky rodičům za skvělou podporu kluků.
Turnaje se zúčastnili: Šíma Erdinger, Tom Hadraba, Fíla Klusáček, Míra Trnka, Péťa Leipold, Kuba Málek, Mára Pešír, Honza Limberg, Filip Sojka, Vojta Zlatník, Adam Průša, Vojta Slavík, Miky Konečný