Mladší žáci B (2012)

Mladší žáci 2004 - ČAFC

Mladší žáci 2004 - ČAFC
Dnes k nám dorazila rezerva přeborového týmu, stejně jsme to měli nastavené i my, ale jen s tím rozdílem, že dnes hráli hráči, kteří se účastnili všech tréninků a neměli žádné jiné aktivity, nebo nemoci.
4:3pen
(1:1)
v So 28.1.2017 10:00
Schulhoffova UMT
FC Háje
ČAFC
Diváci: 0,

Komentář

FC Háje 04 B - ČAFC B - 4:3 pp (1:1)

Branky: 2* Kony, 1* Lego
Penalty:
Proměnili: Budi, Maky, Lego
Zahodili: Gigi, Jura

Hra: 7+1 ==) čas – 2* 40 minut

Sestava: Budi = Johny - Maky - Juny - Lego - Gigi - Jura - Kony

Utkání jsme tradičně, jak bývá zvykem odehráli v areálu na Schulhoffově, kde je třícentimetrová pokrývka sněhu, tudíž musíme počítat s větší rychlostí míče na povrchu a zapojovat více koordinaci při podklouznutí, ale to jsou prvky, které by nám měli na jaře pomoci. Protivník hraje důrazně a tělem, to je styl, který nemáme rádi, ale je potřeba si na něj zvyknout a zapojit ho do naší hry také, protože v rukavičkách hrát nejde. Fotbal je kontaktní hra, nic pro baletky. Pokud bych shrnul týmový výkon, tak můžeme na stupnici od nuly do sta procent ohodnotit dnešek na sedmdesát procent. V první půli jsme opět předváděli pěší fotbal, ale ne všichni. Při prvním pohledu i dle statistiky zápasu, by se dalo říct, že Kony byl hodně aktivní, jak se to vezme, několikrát se dostal do náběhu, jindy špatnou poziční hrou spíše zamezil dobře se vyvíjející útok, chce to vnímat nejen míč, protihráče, prostor, ale i spoluhráče, kde se kdo pohybuje a předvídat. Jinak nemohu vytknout bojovnost a důraz, takový typ hráče do vápna nemáme, tudíž je stále na čem pracovat. 

U Konyho nás práce baví, protože je vidět pokrok, sice krůček po krůčku, ale je. Další kapitolou je Juny, při cvičení se snaží, nezkazí žádnou legraci je týmový, bohužel v určitých fázích utkání to kolikrát vypadá, že není na hřišti, co se týče myšlenek. V první půli odehrál na hrotu, ale tam to celé prospal, až na pět minut, druhý poločas, odehrál v obraně, kde se našel, mohl svádět urputné souboje se soupeřem, se střídavým úspěchem.

Po dvaceti minutách se nám povedla další pěkná kombinace, kdy si Jura na straně poradil se soupeřem a poslal medunu pod sebe, kde se už tentokrát nemýlil Kony. Po této brance se hra více otevřela, jenže po sérii spálených šancí jsme inkasovali z brejkové situace, kdy jsme mohli dvakrát zabránit celé šanci protivníka, ale musel by tam být důraz. Protivník poté mohl i otočit utkání, ale Lego se vrátil několikrát zodpovědně a dnes překvapil i důrazem, kéž by mu to vydrželo, pro zatím si můžeme říct, že pondělní rozprava padla na úrodnou zem. V první půli jsme hráli téměř vše po zemi, ale kolikrát nám chyběl krůček, abychom dostihli přihrávku na hřišti, do druhé půle jsme změnili rozestavení, i styl, kde jsme chtěli vyzkoušet i míče, které směřovali vzduchem a do soubojů, zde jsme si vedli střídavě. Po jedné kombinaci se dostal míč opět ke Konymu a ten propálil brankáře nadvakrát, jenže do dvou minut po nedorazu před vápnem bylo opět srovnáno. 

Pak jsme soupeře dostali pod tlak, jenže ze spousty zakončení se chytla pouze krásná střela, která byla téměř z patnácti metrů a mířila skoro do šibenice. Tu měl na svědomí Lego, který napálil míč z voleje zpátky do branky, ukázalo se to, co mu celou dobu říkáme, aby to zkoušel střílet z větších vzdáleností, ono to přijde, kolikrát to jsou šouráky, ale to předváděl i Tomík, Alex ještě dva roky zpátky, tak hlavu vzhůru a odhoď strach, buď více sobec v zakončení. V tomto utkání to byla asi jistá tradice, protože během chvíle opět po nedůrazu ve vápně, bylo srovnáno. Trochu mi to připomnělo utkání posledního kola v přeboru, kdy jsme inkasovali ze stejně hloupých chyb, kterých se musíme vyvarovat.

Na stoperu si dobře vedla Maky, která dobře četla hru a vyhrála téměř 100% soubojů, jeden na jednoho, Johny byl motorová myš na kraji, několikrát se snažil dobře přenášet hru, Gigi to měl těžké, spoluhráči si nechali mozek asi v šatně, aby nenastydl, protože si nenabíhali do volného prostoru, kde se je snažil nacházet, nebo si mysleli, že udělá čtyři hráče na puntíku, Jura ke konci zápasu doslova jiskřil, bylo vidět, že je v utkání, rval se, nechyběla mu pověstná naběhnutá žíla, ale i emoce jsou zapotřebí v zápasech, někdy to dokážou více vyhecovat a nakopnout spoluhráče. 

Lego odehrál od minulého zápasu dvě utkání, v obou byl vidět pokrok, co se týče pohybu, důrazu, bojovnosti, i pokusů o zakončení, dnes měl sice, také hluchou pasáž, ale mnohem lepší výkon, jen tak dál. Budi v brance neměl moc práce, co mohl to chytil, jeho chvíle přišla v penaltovém rozstřelu, kdy si poradil hned se třemi pokusy soupeře, při jednom soupeře rozhodil, že to šlo vedle a na čtvrtou si šáhl.

Na čem musíme pracovat, tak je okamžitý přesun hráčů pod míč po ztrátě, abychom ho rychle získali zpátky, pak máme lepší pozici pro založení útočné akce, vše je otevřené. V kádru máme hráče, kteří pro tento styl hry jsou ideální, jak po technické, tak rychlostní stránce.

Po nerozhodném výsledku, jsme se rozhodli, že místo prodloužení uděláme penaltový rozstřel:

Pět pokusů na každé straně:

Za nás kopali:

Budi = se štěstím proměnil

Jura = podklouzla mu noha a střela neměla razanci = nedal

Maky = zvolila bombu slabší levou, po střele si uvědomila, že vlastně kopala jinou nohou, ale proměnila

Gigi = mířil do šibenice, ale na velkou branku, nedal

Lego = šel poslední, bez nervů a zkušeně k tyči proměnil


sobota 28.1.2017 | Peter Bíro | Přečteno: 2441

Další články