lupráce
V úvodní třetině jsme na obou hřištích vyhráli, hráči Braníku zaspali, což se většinou stává spíše právě nám. Pak se vývoj obrátil a druhé třetiny vyhrál domácí tým. V poslední třetině jsme na hřišti č. 1 uhráli remízu, ale mohli jsme i vyhrát, ale bohužel jsme neproměnili šance. Na hřišti č. 2 jsme odpadli spíše psychicky, když jsme se nesoustředili na vlastní hru a nechali jsme se zatlačit.
Hřiště č. 1: Bártek, Gill, Hůlka, Povolný, Srba, Velyhan (2003), Žebrakovský
Hřiště č. 2: Blinka, Boketta, Habětín, Lebeda, Jun, Junová, Ondrášek
Trenéři: V první řadě patří pochvala všem, protože zápas byl odpracovaný velice slušně. Ve hře se opět objevilo mnoho pozitivních věcí, které nás těší více než dobrý výsledek. Tým hrál jako celek a v kombinaci s výkonem jednotlivců se dá říci, že takhle by to mělo vypadat! Martin Bártek a Honza Habětín předvedli, že brankář je důležitou součástí mužstva. Přidal se k nim střelec Vojta Hůlka, ale i obránci Miška Junová, Vojta Žebrakovský, Lukáš Gill, kteří svedli velké množství sobojů a většinou vítězných. Stejně tak i Mates Povolný, který navíc zachránil 3 góly, když vykopával míč z brankové čáry. V práci s balónem jsou Míša Ondrášek a Dáda Srba velice dobří, ale chce to ještě zrychlit provedení, protože první myšlenka je většinou nejlepší. Konečně dal gól Péťa Jun a i Adrian Blinka. Martin Lebeda má výbornou střelu, ale u fotbalu se musí běhat, aby se vybojoval míč a mohlo se s ním něco udělat. Nico Boketta by se měl více soustředit a méně vztekat, protože jim byl jeho výkon také dobrý. Na závěr chci poděkovat za pomoc Alexovi z 2003, který měl šanci dát pár gólů, ale nepovedlo se. To vůbec nevadí, příště to vyjde!