Tento zápas naprosto jasně ukázal, že bojový duch dokáže posunout náš výkon na takovou úroveň, že ani hráči takového týmu jakým je Slavia Praha, nebudou mít svou úlohu lehkou. Naši hráči byli zarputilý, vytrvalý a bojovali o každý kousek hřiště a především pak v tomto boji nepolevovali a vydrželi celý zápas. I díky tomu jsme na jednom hřišti byli velice blízko výhry v jedné z třetin a v celkovém výsledku lze říct, že z tohoto zápasu lze odejít s hlavou vztyčenou, protože každý z hráčů si na hřiště odehrál svoje. Všichni si zaslouží pochvalu a opět se ukázalo, že když se chce, tak to jde!
Hřiště č. 1: Habětín, Hůlka, Skuhra, Srba, Vodrážka, Voska, Žebrakovský
Hřiště č. 2: Bártek, Boketta, Gill, Hartman, Junová, Kundrát, Lebeda, Ondrášek
Trenéři: Na hřišti č. 1 musíme pochválit všechny, od útočného dua VoVo až po vynikajícího brankáře Radka Skuhru, který opět předvedl skvělé zákroky a hlavně slušně rozehrával od naší brány. Útoky Vosky a Vodrážky doplněné a podpořené Dádou Srbou ukázaly, že můžeme přehrát i lepší soupeře. Jen to chce klid v zakončení, ale to je náš největší kámen úrazu. Důrazný Vojta Hůlka odehrál také jeden ze svých nejlepších zápasů. Na hřišti č. 2 nastoupili hráči, kteří se teprve bojují o své místo na prvním hřišti, a konečně se snažili ukázat, co v nich doopravdy je. Celá sestava na druhém hřišti předvedla běhavý a kvalitní výkon. Boketta s Hartmanem bránili a bojovali v jejich bezkonkurenčně nejlepším zápase v této sezóně. Myška Junová svým výkonem dokonce zaujala i trenérku soupeřova celku. Vyzdvihnout je třeba i výkon Michala Ondráška, který ač není z nejrychlejších a hrál po nemoci svůj první zápas, tak svou poziční hrou a včasnými náběhy za obranu dokázal připravit obráncům soupeře několik velice krušných chvilek. I Dominik Kundrát na středu hřiště a v útoku bojoval a nenechal soupeři prostor k pořádné rozehrávce. Snad jedinými negativy jsou absence gólu v síti soupeře a několik prohraných soubojů, které nás stáli možnou remízu v první třetině.
Foto ze zápasu si můžete prohlédnout ZDE