lupráce
S nemocemi a zraněními oslabenou sestavou jsme ale i přesto sehráli utkání, které mělo několik pozitiv, především pak u některých kluků poctivý a bojovný výkon. Nejdříve však k důvodům, proč soupeř vstřelil více gólů než my. Již poněkolikáté, bohužel, je to kvůli naší někdy až příliš měkké a nedůrazné hře při bránění. Stává se nám i to, že po ztrátě míče se jen otočíme a koukáme na soupeře, jak utíká na naši branku. Soupeř nenakopával a hrál rychlý a přímočarý fotbal, my jsme si nechali vnutit tento styl a nestačili jsme, především pak fyzicky, přitvrdili jsme až v poslední čtvrtině a to bylo pozdě. Ve chvílích, kdy jsme hráli to „naše“ a začali jsme rychle dělat kličky, nahrávat a nabíhat, tak jsme se dokázali prokousat i k několika pěkným gólům. Dobře nám funguje i nabíhání při rozích. Pochválit je třeba i všechny kluky, kteří se postavili do branky. Už sami, bez popohánění trenéry, vystupují za spoluhráči, jsou tím pátým hráčem v poli a nestojí jen na brankové čáře. Co je ještě na pozici v brance potřeba ale zlepšit, je rozehrávka, která je buď příliš pomalá, takže míč ke spoluhráči nedojede, nebo čekáme, až soupeř přijde na krok k nám a pak až se snažíme dělat kličku nebo nahrát, a to je pozdě.