Těžko se tento zápas může kladně hodnotit. Kluci byli dost mimo. Nevím čím to bylo, přitom ze zařátku to nevypadalo, že by nás soupeř přehrál rozdílem třídy. To, co jsme si v šatně řekli, kluci dělali zřídkakdy.
Poprvé jsme si vyzkoušeli hru s míčem číslo 3, to je pro tuto kategorii určitě lepší varianta. Nicméně bylo znát, že na něj kluci nejsou zvyklí. Nevím čím to bylo, ale kluci měli strach cokoliv udělat. Často se zbavovali míče, který tak snadno získával soupeř. Místo obsazování hráčů hlídali prostor, někdy se stalo, že dva tři hráči vyběhli na jednoho Tempáka s míčem u nohy, kterému nedělalo potíž posunout míč do předu na zcela volného spoluhráče.
Velice bych chtěl pochválit hru obou brankářů. Díky dobrému rozehrání Domči jsme vstřelili branku. O branky se zasloužili Junovi, takže nedělní večer se pro ně pravděpodobně nesl ve znamení oslav.
Prohrát se může. Ale bez chuti a bojovnosti se hrát nedá a přesně tak mi dnešní výkon připadal. Vím, že kluky nebaví stále prohrávat, bohužel jsme byli nalosováni do dvou nejtěžších skupin v naší kategorii, takže jediné co můžeme, je bojovat. Doufám, že to ukážeme v dalším dvojzápase proti Motorletu, se kterým budeme hrát jak 4+1, tak 7+1.
Zápasu se zúčastnili: Marťas Bártek, Adrian Blinka, Nico Boketta, Tom Dvořák, Míša Hartman, Hugo Chomát, Péťa Jun, Míša Junová, Matýsek Mareš, Filda Mládek, Luky Phan, Ráďa Skuhra, Domča Kundrát, Vojta Hůlka