lupráce
Odpolední utkání v Kyjích mělo jednoznačný průběh, soupeř před sezonou vhodně doplnil kádr, z čeho momentálně čerpá, jeho hráči nejsou líní udělat krok navíc, zariskovat průnikovou přihrávkou, v momentě kdy to nevyjde, se rychle zasunou za míč do obranného postavení, kde aktivní hrou se snaží míč získat, jestliže to nešlo po zemi, tak vrátili míč brankáři, který vzdušným pasem překonával naše hráče, kteří koukali a nestačili se vracet. Hřiště A mělo nádherný začátek, tak by to mělo vypadat, po aktivním napadání se dostal míč k poslednímu hráči, který se kličkou zbavil protihráče a dalším dotekem si připravil balon ke střele, jedna nula, poté se prohnal Alexis po křídle a dva nula, nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo dít to, co jsme poté viděli. Naši chtěli dát další branku, ale svou špatnou disciplínou umožnili soupeři otočit skóre, dopředu nám to voní, ale dozadu máme chuť, asi jako vegetarián na klobásu, to zkrátka nejde, aby si soupeř dorážel ve čtyřech na brankové čáře, kde se snažili zabránit brance pouze dva hráči, z toho jeden byl brankář!!! Ostatní šli jako turisti a koukali, jak to celé dopadne, dokážu pochopit plně rozčílení Máry v bráně, které bylo právem ostatním prezentováno. Podobné situace jsme si zopakovali ještě několikrát, to samé i v 2/4 opět přes kopírák, vedeme 2:0 a konec je 2:4, nejde o výsledek, ale to, co jsme viděli, kdybychom měli dvacet šancí a nedali jedinou, pochopím to, ale my jsme hráli pěší fotbal, kde dopředu síla je, dozadu to máme na salámu, nepomůžeme si, vztekáme se místo toho, abychom si pomohli. Včasnou reakcí a důslednou koncentrací, bychom dostali o polovinu méně branek, a mohli hrát vyrovnanou partii, kolikrát i s vítězným koncem, ale nejdříve si to musíme srovnat v hlavě. Druhá parta, začala stejně jako proti ČAFCE, než jsem si stačil, dát doušek pití, už jsme prohrávali dva nula, při první brance si nestačil ani Krýša dát rukavice, při druhé jsme soupeři vyloženě darovali branku, to je ohromná škoda, protože jinak silou vůle a na hraně sebeobětování se snažíme zabránit brankám soupeře a tato parta, hraje bojovný fotbal, tedy momentálně to, na co mají s tím, že občas do toho zakomponují něco z fotbalového umění, které se učí, směrem dopředu se nám daří, díky pracovitosti Alexe a rychlosti Turba. Jen to chce lépe vnímat prostor a hlídat si hráče v náběhu, ne ty, kteří jsou daleko od branky, ale ty, kteří nás mohou ohrozit. V poslední 4/4 to byli spíše individuální chyby, po kterých soupeř skóroval, jako pečlivé obsazení hráčů po rohu …. Jedna zmínka, na tréninku se učí kluci přenášet hru do volného prostoru, roztahovat hru po celé šíři, jestliže útočíme, nebo naopak při bránění ucpat všechny cesty do branky, ale v zápasech si připadám, jako v Jiříkově vidění, každý kolikrát běhá nedisciplinovaně, kde chce a tím dáváme soupeři gólové příležitosti na zlatém podnose.
Více na: http://haje2004.webnode.cz/hodnoceni-zapasu/minule-zapasy/g3b/jaro-2014/zizkov-fc-haje/