lupráce
Pohodové nedělní odpoledne pod dohledem sluníčka probíhalo ve znamení zábavy a učení se fotbalu malinkých. Proti Hostivaři jsme hráli zápas na dvou hřištích zároveň. Původně jsme měli mít na každé straně jednoho náhradníka, ale jeden klučina nedorazil, takže jsme hráli na jednom hřišti bez náhradníka. O to více si kluci zahráli. V zápase s Čafkou jsme hráli pouze na jednom hřišti a měli jsme zde jednoho náhradníka.
Obě utkání jsme odehráli na čtvrtiny, což mi přijde jako nejlepší varianta, zvláště bez či s jedním náhradníkem. Dohodli jsme se také na vhazování autů, což kluci zvládli perfektně na to, že jsme se to vůbec neučili. Navíc povětšinou dobře naběhli, aniž bychom si to říkali. My vlastně 4+1 vůbec netrénujeme, protože je to ještě zbytečně brzy, lepší je, aby kluci hráli fotbal v menším počtu. Zaměříme se na to více až v zimě na turnajích a na jaře jako přípravu do soutěže.
Takže mi vlastně ani nevadí ten chumel, ve kterém jsme se pohybovali. Tedy, snažíme se, abychom se nechumlovali, ale ještě jsme se neučili pozice jako zadní útočník (neboli "obránce) a přední útočník, takže jak by to kluci mohli znát, že jeden má běhat více vepředu a další se držet vzadu?!
Ani mi nevadí, že tam nebylo moc nahrávek, protože se učíme hlavně kličky. Nicméně už si začínáme říkat, že můžeme nahrát, kdo to zvládne a vidí volného hráče a i při zápase se to několikrát stalo. Takže naprostá spokojenost.
A všimli jste si, koliktrát se kluci pokusili o kličku? Podle mě těch pokusů bylo hodně. Někdo se o ni pokusil rychleji, někdo pomaleji, někomu se povedla, někomu ne, ale snahu udělat ji měli snad všichni. A když už soupeře někdo prokličkoval, tak se nám většinou podařilo dát i gól. Před branku soupeře se dostáváme méně, protože nenakopáváme, jinak bychom tam byli asi víckrát, jenže my se chceme učit fotbal, nikoliv kopanou.
Neslyšel jsem od rodičů jediný pokyn, aby to kluci odkopli, i když byl balón před naší bránou hodněkrát. Za to máte rodiče velkou pochvalu.
Jediné, co si budeme neustále dokola říkat je, aby kluci nepadali. Nepřijde to hned, ale jednou to přijde a já jsem pevně přesvědčený o tom, že se toho dožiju :-)
Suma sumárum, kluci měli vlastně jediný pokyn, a to, aby se snažili o kličky. Ostatní byla nadstavba, na kterou máme ještě hodně času a budeme se ji věnovat, až kluci dospějí do věku, kdy se ji budeme moci věnovat. Teď je nejdůležitější, aby kluci uměli hrát s balónem. A v tom nezaostáváme. Čtvereček se naučíme, pravidla se naučíme, přihrávat se naučíme, střílet se naučíme. Časem....
Kluci děkuji, rodičům děkuji za účast a podporu.
Sestava s Hostivaří: Tom Hadraba, Mára Sem, Adam Průša, Kuba Štěpánek, Míra Trnka, Dan Holý, Kája Sander, Šíma Erdinger, David Brunovský, David Macháček, Filip Míl
Sestava s Čafkou: Kryštof Tůma, Vojta Brandejs, Kuba Málek, Páťa Novotný, Míša Fedenchuk, Kuba Šimánek