lupráce
Na tento zápas jsme kluky záměrně rozdělili, aby ti pomaleji se učící ukázali, co v nich je bez podpory někoho, kdo by mohl vzít míč a ostatní by se vůbec nedostali ke hře.
Hřiště č. 1 (blíže ke dveřím):
Zde jsme si vyloženě hráli. Od úvodní chvíle byla jasná převaha Stodůlek, to jsme však čekali. Bylo to opravdu o tom, abychom viděli, jak se zapojí kluci do hry bez většího tahouna. A z mého pohledu mě kluci v žádném případě nezklamali, naopak jsem odcházel spokojen. Někteří byli více draví, jiní méně, ale každý tam měl velmi dobrý moment či momenty. Těch špatných samozřejmě více, ale to se odstraní jen dlouhou trpělivou prací při tréninku. Co se mi však nelíbilo byly zase ty odkopávky. Kluci jsou schopní udělat kličku, je jedno, jestli dostaneme o jeden či dva či deset gólů více, ale odkopávkou se nic nenaučí. Skvěle se ale rozhodovali např. při rozehrávce autu. Vidíte, že i oni některé ty návyky mají.
Hřiště č. 2:
Pochválit musím především hru brankářů. At už tam byl kdokoliv, všichni hráli přesně tak, jak se to učíme. Včasným vybíháním zabránili spoustě branek.
Všichni jsme si mohli všimnout, že se kluci zlepšovali každou čtvrtinu. O každé pauze jsme si vysvětlili, co bylo špatně a jak to dělat lépe a na poslední čtvrtině to bylo jasně vidět, kdy jsme soupeře přehrávali a dokázali jsme to stvrdit brankami. Klukům se najednou hrálo o mnohem lépe, dovolili si spoustu kliček a pomáhali si nahrávkami.
Tento zápas nám samozřejmě ukázal i nedostatky a věci, které musíme s klukama zlepšit. Jsou to hlavně ty dlouhodobé, o kterých dobře víme(chumly, neudržení si přibližného prostoru a vetší zarputilost v soubojích).
Takže dnes musím kluky velmi pochválit a věřím v to, že se budeme pořád takto zlepšovat. Děkuji i rodičům za dobrou atmosféru na hřišti.
Zápasu se zúčastnili: Míša Bláha, David B., Šíma Erdinger, Vito Kraus, Bert Kubánek, Matouš Petr, Vojta Slavík, Fíla Sojka, Stáňa Svoboda, Max Tkach, Domča Žídek, Míša Knot