Starší přípravka B (2009)

Ročník 2009: Tohle jsme potřebovali

Ročník 2009: Tohle jsme potřebovali
Po přátelském zápase s ročníkem 2008 jsme v sobotu zajeli na zápas do Střešovic. V přátelském utkání se nám podařilo po delší době vstřelit větší počet branek a střelecký apetit nás naštěstí neopustil.
9:41
(5:21)
8.kolo v So 27.10. 13:00
Střešovice UMT
Střešovice
FC Háje
Diváci: 52,

Komentář

Lidé mají tendenci víc se „vrtat“ ve věcech, které se nepovedly. I proto články po nevydařeném zápase nebo po nepříjemné situaci s trenéry soupeře, rozhodčím, rodiči bývají často ty delší. Úspěch se často více nerozebírá, očekává se. Pokusím se to napravit a pořádně se rozepsat.

Zápas se nám vydařil. Každý z kluků očividně přijel s tím, že chce hrát a vyhrát. Každý si chtěl dát gól, a kromě dvou hráčů se to všem povedlo! K vidění nebyla jen krásná kombinace, ale i samostatné průniky, individuální akce. Co se fotbalovosti týče, dá se chválit v podstatě všechno (snad jen ta komunikace by stále mohly být lepší), chci ale vyzdvihnout drobnosti (i když některé i trochu nefotbalové), které z dnešního zápasu udělali nezapomenutelný krásný zážitek.

Fandění rodičů:

Je to něco, za co jsme rodiče často hubovali. Na začátku sezóny jsme to dokonce rozebírali na schůzi. Kluci si často stěžovali, že jsou rodiče málo slyšet. Ti oponovali, že nevědí, jak fandit „podle hájecké filozofie“. Debata na schůzi však plodí své ovoce. V sobotu jsme byli svědky ukázkového fandění. Obecné, klubově zabarvené, neutrálně až positivně laděné pokřiky byly slyšet v průběhu celého zápasu. Jednoduchá „Háje! Háje! Háje!“ kluky povzbudilo.

Po obraném zákroku na brankové čáře Vojty Sajlera, kdy celý hájecký kotel nadšeně zavýskal, sám Vojťák na střídačce konstatoval, že je to lepší pocit než vstřelit gól. Kdo zná Vojťáka ví, že tahle věta z jeho úst něco znamená!

Odměnou rodičům byla bezprostřední nadšená děkovačka. Nadšení bylo podpořené výhrou, ale kluci cítí pozitivní energii od rodičů pokaždé, když se „správně“ fandí, a umí se za ní náležitě odvděčit.

Nejsme hamouni:

Jsou kluci, kteří si už delší dobu nevstřelili branku. V sobotu naši hráči naprosto samovolně a bez našeho zásahu chtěli tento pocit úspěchu svým kamarádům dopřát. Byli jsme tedy svědky častého nahrávání kamarádům v situacích, které volaly po střele. Mnoho gólů jsme kvůli tomu nevstřelili, avšak třeba ten jeden vytoužený gól z nohy nevšedního střelce je o to cennější a pro něj samotného má cenu desítek branek.

Ukazuje se tím, že i když jsme schopni si mezi sebou vyměnit nějaké nehezké slovo, v jádru jsme dobrá parta, která při sobě drží a chce si navzájem pomoct.

Čiré nadšení:

Takhle nadšené a ukřičené jsem kluky už dlouho neviděl. Delší dobu se nám nedařilo, a ne a ne zvítězit. V sobotu to konečně přišlo a bylo na čase. Vlna pozitivních emocí kluků byla obrovská a takhle řádit jsem je dlouho neviděl. Potřebovali jsme to všichni. Snad to zlepšilo den i jiným, a nejen trenérům a hráčům. 😉

Tím bych článek zakončil. Jsem zvědavý na další zápasy. Schválně kdy se nám znovu podaří vstřelit přes 40 gólů!

Zápasu se zúčastnili: Dan Adamec, Fíla Valo, Vojta Sajler, Jára Juráček, Miky Juráček, Víťa Dovhanych, Jára Votípka, Míša Holý, Tom Jiskra, Dan Závorec, Ondra Tomášek, Maty Fiala, Matěj Mrzena, Kirill Shvets, Honzík Moravec


sobota 27.10.2018 | Mikuláš Zbořil | Přečteno: 146

Další články