Starší přípravka A

Háje - Admira Praha

Háje - Admira Praha
Starší přípravka (2002) sehrála v sobotu 24. 9. 2011 na domácím hřišti zápas proti Admiře. Nastupovali jsme s vědomím, že Admira patří mezi soupeře naší úrovně, což mělo přinést vyrovnaný souboj. Tato okolnost se začala od prvních minut zápasu potvrzovat!

Na obou dvou hřištích dnes bylo jasně vidět, že naši hráči nepostrádají kvalitu, ale i přes mnoho kvalitně zahraných kombinačních akcí jsme nedokázali vstřelit dostatek gólů, abychom dokázali soupeře porazit. Problémem, který nás trápil v tomto zápase na prvním místě, byla důslednost a dohrávání soubojů. To vedlo k nejednomu gólu soupeře. Navíc je třeba zmínit nepřesnost v zakončení, kdy mnoho míčů létalo zbytečně těsně do prostor mimo bránu i z naprosto vyložených šancí. Na hřišti č. 1 celá první třetina byla dlouho bez gólu a šancí bylo velmi málo na obou stranách, hodně se bojovalo, naše fotbalovost narážela na výškovou a hmotnostní převahu soupeře. Když už to vypadalo na remízový stav, tak po našich prohraných soubojích soupeř vsítil branku. Další dvě třetiny byly velmi vyrovnané a nakonec naši borci z hřiště č. 1 prohráli nejtěsnějším výsledkem 6:7!





Hřiště č. 1: Gill, Habětín, Hůlka, Srba, Tůma, Voska, Žebrakovský




Hřiště č. 2: Bártek, Hartman, Junová, Kundrát, Lebeda, Skuhra, Vodrážka





Trenéři: Proč jsme nedosáhli obráceného výsledku, má několik příčin. Za prvé jsme byli tentokrát absolutně nedůrazní a nechali jsme se přetlačit v důležitých soubojích, zvláště ve středu hřiště. Za druhé jsme opět jako v posledním zápase špatně vyřešili zakončení před soupeřovou bránou a za třetí špatnou rozehrávkou gólmana, kterému ale bohužel naši spoluhráči svým nepohybem komplikovali situaci. Pozitivní hodnocení zaslouží Kryštof Voska, který z 6 branek vsítil 5! Dále pak jeho dvorní nahrávač Adam Tůma, tato dvojice je zřejmě naše nejúdernější. Vynikající výkon a skvělé řešení herních situací ukázal Vojta Hůlka. Naopak Dáda Srba a Vojta Žebrakovský musí přidat na důraze a Lukáši Gillovi bohužel, kromě důrazu, chyběla i aktivita. Na hřišti č. 2 nelze rozhodně říct, že bychom byli horším týmem, kombinační akce trojice Lebeda, Vodrážka, Kundrát jasně dokazovaly opak. Ale co nás trápilo nejvíce, bylo zakončení. Ukázalo se, že netrefit čtyřikrát branku nás stálo minimálně výhru v první třetině, která byla reálná. Bohužel však soupeř vytěžil ze svých šancí více, a tak i přes bojovný výkon Radka Skuhry v obraně odešly naši hráči z tohoto hřiště s pouze jedním gólem na svém kontě.


neděle 25.9.2011 | Klub | Přečteno: 1436

Další články