lupráce
Trendem dnešní doby je hrát na co nejmenším prostoru pod určitým tlakem, aby si děti osvojovaly techniku. Nikomu totiž nejde o to naběhat kilometry bez míčku, ale naučit se techniku v raném věku, kdy se dají učební dovednosti hojně rozvíjet.
Proč se o tom ale zmiňuji na našem fotbalovém webu, když vlastně píši o konkurenčním sportu, který nám čím dál více odtahuje děti?
Nejde přeci vůbec o to, kdo jaký sport dělá. Každého něco baví a je v něčem dobrý. Zmiňuji se zde o tom, že nalézám spoustu podobností se změnami u dětí a mládeže dějící se ve fotbale.
Když jsme však téma zápasů 3+1 probírali na školení, zarazilo mne to, jak je to podobné. Nemám s florbalem mnoho zkušeností. Přesto jsem byl v častém kontaktu se sekretářem jednoho oddílu, a tak přibližně znám poměry tohoto sportu. Stejně tak jako mnoho oddílů jsou florbalové kluby založené víceméně na bázi dobrovolnosti, shání trenéry všude, kde se dá. Někteří tito trenéři pak naráželi na problém, že když mají v týmu 15 kluků, tak se mnozí nedostanou pořádně do hry. Na to jim bylo zodpovězeno, že se uvažuje o hře na dvou hřištích zároveň. Reakce byla totožná s fotbalovou před dvěma roky: Kdo bude děti koučovat na druhém hřišti !?
Stále se hovoří o tom, jak není vhodné pouštět laiky, tatínky, příbuzné pouštět k trénování, ale co se dělá pro to, aby oddíly měly dostatečný počet trenérů právě pro hru na dvě hřiště? Neměly by sem plynout peníze ze státní sféry, aby mohly děti aktivně trávit volný čas pod vedením zkušených lektorů?
Prožíval jsem Déj? vu. Na rozdíl od ostatních, i když z jiného sportu, jsem s touto plánovanou změnou měl zkušenosti. Myslím, že jsem si tím vším důkladně prošel již před rokem, kdy se o hrách menších forem hovořilo nejvíce. Hlavním důvodem této změny je technika. Počet dotyků s míčkem, hra na menším prostoru pod větším tlakem ...
To všechno nám na fotbalu také bylo vysvětlováno. Musím říct, že jsem tomu přišel na chuť. Ne tolik 4+1, kde těch herních variant není tolik a prakticky bych ji hrál pouze úvodní rok, ale hlavně 5+1, kde ten jeden hráč navíc vytváří mnohem větší možnost variability.
Florbalové hnutí do tohoto projektu jde se stejným záměrem jako hnutí fotbalové před dvěma a půl lety, kdy tyto změny začaly vyplouvat na povrch. Nezaostávat za vyspělejšími zeměmi po technické stránce.
Ohlasy trenérů však budou podobné, jako byly ty naše. Ze začátku budou spíše proti, ale myslím, že po čase si na to většina lidí zvykne a bude na tomto systému nalézat více kladů než záporů.
Ač nejsem na 100% (pouze asi z 80%) ztotožněn se současným systémem, hry menších forem jsou pro nejmenší kategorii dobré, prckové jsou stále ve hře a o to přeci jde především - hrát si.
Jsem zvědavý, jak to ustojí florbal, sport, který nabírá stále silnější vítr do plachet. Z ekonomického hlediska má lepší výchozí situaci než amatérský fotbal, který je finančně hodně limitován.
Přeji hodně štěstí a pevné nervy.