lupráce
Jak hodnotíte podzim vašeho týmu?
Když to řeknu stručně, tak jsem spokojený s tím, že máme 27 bodů. Jsme na nich po dvou letech, kdy jsme měli po podzimu dvacet bodů. I když někdo namítne, že se hrálo víc zápasů, tak jsme na tom určitě lépe. Každý chce být v tabulce co nejvýš. Zatím to ale nevypadá zle, i když není jasné, kolik mužstev bude nakonec sestupovat.
Jaký byl váš nejlepší a nejhorší zápas?
Začnu asi tím nejhorším. To byl náš zápas s rezervou Vltavínu. Soupeř šel do utkání posílený snad o šest lidí z třetiligového áčka a my jsme navíc hráli katastrofálně špatně. Přišlo mi to, že jsme byli odevzdaní. Jako když jdou ovce na porážku. Byl to z naší strany nepovedený výkon a možná jsme mohli dostat třeba deset gólů (Háje prohrály 1:6). Co se týče nejlepšího utkání, tak podle síly soupeře bych asi vybral to s Bohemians Praha B. Zvládli jsme výborně první půli, kluci to odpracovali. Na přebor to byl určitě nadprůměrný zápas. Z tohoto utkání si pamatuji, že jsem snad neviděl v přeboru takhle hrát útočníka, jako hrál v dresu soupeře Škoda. Ten měl strašně moc šancí, náš stoper mi pak říkal, že byl úplně rozhozený. Svedl s ním řadu soubojů a nevyhrál ani jeden. Ale výsledkově ten zápas pro nás dopadl dobře (2:1).
Jaké bylo největší pozitivum podzimu?
Byl jsem spokojený s přístupem kluků, celého kolektivu, a to jak k tréninku, tak k zápasům. Chodí do školy, do práce, nemají to mnohdy jednoduché. Taky mě potěšilo, že se nikdo nezranil. I to, že jsme si na podzim zahráli zápasy bez větších hádanic a strkanicí.
Jaké bylo největší negativum podzimu?
Vedu mužstvo tři a půl roku, ale musím říct, že mě po tomhle podzimu nic nenapadá. Nebo aspoň věc, kterou by bylo třeba nějak vypíchnout.
Jaký je váš největší úkol pro zimu?
Úkol bude stejný jako každou zimu. Budeme pracovat na fyzičce, čeká nás takový standard. Určitě bych chtěl říct, že by mě nepotěšilo, kdyby někdo z kluků pomýšlel na odchod. Posily v našem klubu nehledáme, za mého působení přišli z venku snad jen čtyři kluci, kteří neměli dřív s tímhle klubem něco společného. Máme tady hodně svoje odchovance, oni tu jsou od šesti, sedmi, osmi let. Pak to jdou třeba zkusit někam výš, a když to nevyjde, tak se zase vrátí zpátky.
René Machálek