lupráce
Nastoupili jsme v novém rozestavení 3-1-3 se snahou o kvalitní defenzivu opřenou o oba Aleše s výpomocí Ondry Straky na pravé straně. Před nimi měl roli rozdělovače míčů a rozbíječe soupeřových nájezdů plnit Martin. O útočné výpady se měla snažit trojice hráčů Míša, Filip a Tomáš. Abych počet kluků, kteří na zápas přišli doplnil, tak na lavičce čekali na svoji šanci Radek, Patrik a Ondra Novotný.
Do úvodu jsme nevstoupili vůbec zle a naši bojovníci mohli dokonce nad Spartou, která za celou podzimní část inkasovala pouze třikrát vést, to by ale Tomáš musel proměnit nájezd sám na prázdnou branku. Nestalo se tak a tak začala úřadovat Sparta, 3 góly v první půli padly z rohových kopů, kdy naši hráči nedokázali reagovat na pohyb protihráčů a odvrátit míč. Musím pochválit hru obrany v prvních 10 minutách, škoda, že nevydržela po celý zápas. Hráči si hlídali svoje prostory a hráče v nich.
Druhá půle ukázala, že naši malí chlapci nemají další chuť se aspoň poprat o výsledek, neobsazovali si hráče protivníka, nestačili nasazením, agresivitou a kombinace by se člověk nedohledal. Honzík v brance také pustil pár nesmyslných gólů, ale i dost šancí pochytal, výkopy se mu dařily na jedničku a tak jeho výkon předčil řadu výkonů hráčů v poli. Výsledek 0:14 je krutý, ale zasloužený. Doufám že chlapci neztratí víru bojovat o další body v zápasech, kdy nás soupeř nebude převyšovat o několik tříd.
Na závěr bych chtěl podotknout, že já i Honza děláme fotbal pro to, aby z něj kluci měli požitek, bavilo je kopat do míče a trénování pro ně bylo zpestřením dne, ambice vyhrávat za každou cenu je samozřejmě taktéž důležitá, ale u mně ustupuje do pozadí za radost ze hry.