lupráce
1 – Zhodnocení podzimu
Sezonu jsme zahájili soustředěním v Solenicích pod Orlickou přehradou za účasti 10 hráčů ze 13 což vcelku nebylo až tak hrozné, ale pro fotbal na velkém hřišti počet naprosto nedostačující. Tím spíše, že mančaft po odchodu Filipa Tlapy na hostování do Vltavínu byl bez vlastního gólmana. Do současné doby jsme se rozrostli na 17 kmenových hráčů + 2 hráči na hostování z jiných oddílů a o jednoho „supernováčka“ Vendu, ale bohužel stále bez brankáře, vypomáhají nám „97“.
Do sezony jsme s ohledem na stav kádru a věkový rozdíl nevstupovali jako kandidáti postupu, i když jednu chvíli jsme této iluzi podlehli, ale chtěli jsme hrát především fotbal a pracovat na postupném zlepšování se jednotlivých hráčů, ale i na jakémsi herním projevu celého družstva.
Výsledky jsme v počátku sezony měli v podstatě velmi dobré, z čehož, jak je výše uvedeno, přišla iluze, že bychom mohli bojovat o postup. Avšak herní projev, a především přístup některých z nás, všechny „posadil z hrušky zpět na zem“, a to především zápasem na Tempu.
V týmu máme několik šikovných, a dovolím si říci, velmi šikovných kluků, ale zatímní nechuť hrát i bez balonu, a tím ještě spíše bezprostředně po jeho ztrátě, nás stojí mnoho sil a především přenechání ovládnutí hry soupeři, a tím pádem v mnoha případech lepší výsledek. A o co jiného, než o výsledek jde především! NE vážně, je škoda, že z výše uvedených důvodů nemůžeme častěji zažívat krásné pocity po vítězném zápase, ale bohužel, a to je dle mého názoru horší, ještě krásnější pocit z dobře odvedeného výkonu a tím spíše ještě při vítězném zápasu.
Celkově však můžu říci, že na valné většině, tedy hlavně na těch, kteří chtějí, je výkonnostní růst zřetelný.
2 – Nejlepší zápas + nejhezčí moment
Nejlepším zápasem, který jsme v průběhu podzimu odehráli byl již uvedený zápas na Tempu, který byl „v tempu“ v podání obou družstev, avšak soupeř byl zřetelně lepší a jeho výrazné vítězství bylo i zásluhou našich individuálních chyb, proto nám jasně ukázal, jak na tom doopravdy jsme.
3 – Nejhorší zápas + nejslabší moment
Nejhorším utkáním pak byl, nejen s ohledem na výsledek, zápas na Dubči, jednak přístupem některých hráčů „základu“ (nemyslím tím dle mého názoru nespravedlivé vyloučení) a především tendenčním rozhodováním velmi nepřesného rozhodčího.
4 – Spokojenost s herním výkonem
Vše bych shrnul tak, jak jsem zvyklý, herně máme stále velké nedostatky, rovněž tak v přístupu, celkový projev a hra družstva jako celku velmi zaostává za individuálními výkony jednotlivců. I z těchto důvodů výsledky jsou až dalším měřítkem v této věkové kategorii.
5 – Spokojenost s umístěním
Umístnění vcelku odpovídá tomu, co jsme v průběhu podzimu předváděli.
6 – Plán na zimu
S ohledem na předpoklad, že „97“ postoupí, a nám „spadne do klína“ soutěž přeboru, již v této zimní přípravě a samozřejmě v průběhu celého jara, budeme na odstranění těchto nedostatků moc a moc pracovat. Potěšitelné je, že všichni kluci do toho mají chuť, o čemž svědčí účast a zlepšující se přístup v průběhu tréninků.