lupráce
Začátkem letošního roku nás náhle a nečekaně opustil Mgr. Petr Kopal. Stál jako šéfredaktor u zrodu zpravodaje městské části KLÍČ. Působil jako pedagog na škole Schulhoffova a spolu s ním jsme zde zakládali a budovali jeden z prvních školních areálů na JM sloužící i pro mimoškolní zájmové aktivity. Pracoval v obecní správě ve sportovních komisích a též jako zastupitel. Vždy hájil zájmy dětí, kterým věnoval veškerý svůj volný čas. Své představy prosazoval jen těžko a nakonec z JM pracovně odešel. Přesto dění na svém sídlišti se zájmem sledoval a neváhal ani chvíli podpořit zájmy sportování dětí na JM ve volbách v roce 2010. ZDE
Znal dobře problematiku neziskových organizací a též práci desítek dobrovolných trenérů u dětí. Prosazoval jejich podporu v zájmu obce o udržení aktivity ve veřejném prostoru.Vnímal naprosto přesně nezbytnost těchto aktivit pro budoucnost našeho sídliště. ZDE V roce, kdy se čas překlopil do nového tisíciletí a náš klub si připomínal 70 let své nikdy nepřerušené existence, zveřejnil zpravodaj KLÍČ jeho příspěvek k této příležitosti.
Tenkrát napsal -
„Již 70 let trvá cesta hájeckého fotbalu. Od hrstky nadšenců, kteří v roce 1930 postavili první hřiště na místě dnešního Státního rybářství až k dnešní továrně na góly a zážitky pro více než tři stovky hráčů, v převážně dětském věku. Nekonečný kolotoč tréninků, utkání, turnajů, soustředění doma i v zahraničí. Stovky fotografií, diplomů, desítky pohárů. Tisíce minut hry naplněných nezapomenutelnými situacemi. Zápasy za společnou věc v partě s kamarády. Otevřené dveře do velkého fotbalu pro talentované. Méně nadaní, jsou-li vytrvalí, se naučí tolik, že s míčem u nohy v životě prožijí krásné okamžiky a zůstanou vzpomínky, které jen tak nevyblednou. Tisíce hodin obětavé trpělivé práce trenérů. Doba je taková, že když se někde objeví miliony, může i na zelené louce vyrůst nový sportovní klub, silný a brzy možná věhlasný svými výsledky. Většina hodnot v životě se však rodí z vytrvalého úsilí, poctivého přístupu a práce. Poděkování patří všem těm, kteří se zasloužili o dobré jméno fotbalu na Hájích“.
Patřil mezi lidi s titulem dobrý člověk a tímto si jeho památku připomínáme. My všichni kteří jsme ho znali a vážili si ho. ZDE A vážili si jeho práce pro obec, kterou vnímal jako službu nám všem. Viděl již tenkrát dál než jsme si vůbec dovedli představit. A měl pravdu.
Protože pak skutečně čas oponou trhnul a změněn byl svět ………..
Nákup a vystavení dresů Martiny Sáblíkové a Tomáše Řepky ze soukromých prostředků dvou zastupitelů MČ Praha 11 a jejich mediální presentace je v přímém rozporu s jejich posláním v oblasti sportu na JM. Tomáš Řepka je takový jaký je, určitě výrazná postava dnešního fotbalu, nezapadl jako mnozí jiní, ač to neměl ve fotbalovém životě lehké. Je osobností ve smyslu mediálním, vystupovat jako morální autorita a vzor pro děti, s tím by měl však problém i on sám, soudě po přečtení jeho zajímavé knížky. ZDE Sportovní výsledky Martiny Sáblíkové jsou obdivuhodné a nedoceněné zejména tím, za jakých podmínek a v jakém sportu jich dosáhla. Její obrovská vůle, odhodlání rodiny a několika lidí okolo ní v podmínkách nepodpory státu tomuto odvětví, je výhrou silného jedince. Oba spojuje veliký mediální zájem o jejich příběhy. ZDE
Proč lidé jako starosta MČ Praha 11 Dalibor Mlejnský a radní Jiří Janeček, kteří skrze tyto příběhy vnímají sport a spojují ho s mediální presentací své osobní dobročinnosti, nepracují v soukromém sektoru, není jasné. Takto presentovaná podpora dobročinnosti je výsadou právě soukromého prostoru a měla by být i nepsanou povinností. Tímto způsobem uvažující lidé mají všechny předpoklady k tomu, aby se prosadili v podnikatelském prostředí, uspěli a byli pak prospěšní třeba i ve veřejném sektoru. Státní správa je pro ně pomalá, těžkopádná a přece jenom vyžaduje od lidí značnou míru pokory a empatie. Služba veřejnému zájmu ve státní správě brzdí i dosažení vysokých osobních cílů a nutně omezuje svobodné rozhodování jednotlivce.
Naši zastupitelé se sportovní minulostí by s velkou pravděpodobností mnohem lépe uspěli v soukromé sféře. Zde by mohli mnohem účinněji prosazovat zájmy sportování dětí, na kterých jim tolik záleží a využít neschopnosti státní a obecné správy v této oblasti k realizaci svých projektů. Vytvořením ekonomické protiváhy současné slabé obecní podpoře sportovní výchovy dětí by mohli, svobodně, bez omezení daných veřejnoprávní službou občanům, na vlastní odpovědnost a transparentně, pomáhat dětem. A ve spojení se svými ekonomicky silnými partnery by pak měli možnost osobně prosazovat, financovat a realizovat své mediálně prezentované představy v oblasti sportovní výchovy našich dětí. Své schopnosti a některé představy jak by to v této oblasti mělo vypadat, již realizovali. ZDE, ZDE, ZDE
Leč neděje se tak. O důvodech lze jen spekulovat.
Je však škoda pro obec, že jejich vnímání sportu jim nedovolí zakročit v okamžiku, kdy se jeden z jejich partnerů, Dukla a.s. s milionovým rozpočtem, vydává v oblasti sportovní výchovy dětí netransparentní cestou a ve spolupráci s místní samosprávou využívá nadstandardní obecní a státní podpory v neprospěch dětí Jižního Města. Je normální spojit tvorbu zisku s podnikáním ve sportovní oblasti. Není však normální z pozice zastupitelů umožnit kapitalizaci nákladů a privatizaci zisků v oblasti výchovy dětí. A to ve veřejném prostoru a na úkor subjektů, které výchovnou činnost, bez nutnosti podpory obce, na velice dobré úrovni pro obyvatele JM, dlouhodobě zajišťují.
Je pak dvojnásobná škoda, že jejich vnímání sportu jim neumožnilo využít příležitosti dané na posledním březnovém zastupitelstvu MČ a přesvědčit své nesportovní kolegy ze samosprávy o nutnosti řešit problematiku využití sportovišť na JM pro sportovní výchovu našich dětí. Zastupitelé tak těsným hlasováním nepřipustili zařazení tohoto bodu do programu zasedání zastupitelstva. ZDE
Dobré a efektivní hospodaření s obecní pokladnou ve prospěch své obce by mělo být pro místní samosprávu ze zákona prioritní. Je proto s podivem aktivní účast zastupitelů na likvidaci funkčního a soběstačného klubu FC Háje věnujícího se výchově mládeže ve prospěch developerů a zájmů obchodní firmy z Prahy 6. Ta, ač do veřejného prostoru JM prostředky zatím nepřinesla, tyto z veřejných zdrojů naopak již třetím rokem odčerpává. A to též prostřednictvím, za tímto účelem založených nebo spolupracujících neziskových subjektů, Time4sport o.s., FK Dukla Jižní Město o.s., Sportovní Jižní Město o.p.s., Inferno a letos založený Dukláček o.s.. Radnice vytváří těmto subjektům nadstandardní provozní, investiční a prostorové podmínky. ZDE A nebere si při tom rukavičky a pro splnění svých cílů nešetří na nákladech na využití bezpečnostních služeb, na externí právníky, soudní řízení a na mediální kampaň.ZDE
Tato v neziskovém prostoru uměle vytvořená marketingová společnost má nadstandardní podporu nejen radnice Prahy 11. ZDE Vyjádření pana starosty na webových stránkách Dukly i absence jakékoli informace o činnosti FC Háje na stránkách MČ a v místním periodiku KLÍČ navozuje dojem, že v oblasti fotbalové výchovy mládeže je JM naprosto nedotčené, kde nic tu nic. Život v neziskové sportovní oblasti na JM je naštěstí mnohem bohatší, různorodější a úspěšnější než obrázek který předkládá regionální časopis KLÍČ. ZDE Je smutné, že právě časopis veřejnoprávní služby, který je částečně chráněn před komerční konkurencí a má čas, prostor a peníze, zveřejněním celostránkových reklam názorně předvádí jak malou pozornost věnuje původu a pravdivosti jednotlivých informací, tomu kdo informaci podává a proč své sdělení šíří netransparentním reklamním způsobem. ZDE
Témata, která Klíč preferuje před všemi ostatními, pro obyvatele JM nepředstavují převážně nic, co by veřejnost již neznala, nebo čím by veřejnost žila. Stránky na křídovém papíře s hezkou grafickou úpravou zaplňují kromě inzerátů a nutných informací témata, na hony vzdálená skutečnému dění, které tak zůstává pro obyvatele skryté.
Pokud se navíc i informování placenou reklamou stane standardem nebude to pro neziskový prostor dobrá zpráva. Smyslem podobných reklam je navodit situaci, která nenastala a kterou je nutné řešit. ZDE Klamavá srovnávací reklama Dukly přesvědčující vážené jihoměstské rodiče o potřebnosti své činnosti je nanejvýš arogantní a v přímém rozporu s dobrými mravy a není hodna jména historické Dukly, ke které se obchodní firma založená v roce 2008 neoprávněně hlásí. V oblasti sportovní výchovy dětí srovnávací reklama přímo devalvuje tuto činnost a posouvá ji do oblasti jakési výměny zboží. V této terminologii a ve světle skutečností, které jsou jak Dukle tak i MČ známy, se dá říci, že smyslem této reklamy není pomoci uspokojit existující potřeby, ale rozšířit prostor pro zvyšování spotřeby svého nového zboží, vytvářením touhy spotřebitelů po něčem, co však zatím neexistuje. Tolik definice klamavé reklamy, ke které se propůjčila redakce časopisu KLÍČ.
Souvisí to pravděpodobně s nutností naplnit podmínky FAČR (bývalý ČMFS) pro vznik profesionální fotbalové akademie fotbalu na JM, tak jak záměr presentoval starosta Dalibor Mlejnský na stránkách časopisu KLÍČ. ZDE Nic proti akademii. Záměr je dobrý, jen způsob realizace je likvidační pro nezisková sdružení, věnující se dlouhodobě pravidelné sportovní výchově dětí, na jejíž podporu radnice prokazatelně již dávno rezignovala. A nyní s výsledky práce mnoha lidí na JM obchoduje na sportovním trhu.
Jsem přesvědčen, že lze nastavit systém zajištění sportu na bázi spolupráce tak, aby sloužil potřebám dětí a zájmům široké sportovní veřejnosti na Jižním Městě. Zatím je stále ještě na čem stavět. Vím, že to není a nebude jednoduché, ale v naší snaze nepolevíme, vždyť se na sídlišti o to snažíme již více než třicet let. Naposledy jsme se snažili při pozvání na lednové zasedání sportovní komise RMČ. Pozváni jsme byli na základě iniciativy rodičů našich dětí. Dostali jsme možnost osobně a podrobně informovat o našich výhradách k využití v areálu Schulhoffova a o našich pochybnostech souvisejících s výstavbou a využitím tohoto areálu. ZDE Informovali jsme o situaci v areálu K Jezeru, kde děti přišli ne vlastní vinou o sportoviště, které prokazatelně patří do oblasti veřejného zájmu. O absurditě této situace, kdy z důvodu umožnění odprodeje části travnatého hřiště spekulantům, nelze toto dětmi využívat, a která se stala tématem celopražským. ZDE A v neposlední řadě o našich pochybnostech o nastaveném systému a transparentnosti podpory sportovní činnosti našich dětí radnicí Prahy 11. Nevím, zda jsme sportovní komisi, poradní to orgán RMČ v oblasti sportu, přesvědčili. Spíše ne, soudě dle tendenčního znění zápisu z této komise a následného nepřipuštění projednání této problematiky na program březnového zastupitelstva MČ Praha 11. Důvody neznáme. Na ty by se měli ptát třeba i rodiče dětí. Možná i konkrétně jednotlivých jimi zvolených zástupců samosprávy.
Já osobně navrhuji našim sportovně založeným zastupitelům, nechte obecní správu odpočinout a pojďte si zkusit zúročit své zkušenosti přímo k dětem na hřiště. Určitě uvidíte dál, než lze dohlédnout od zeleného stolu, srovnáte si myšlenky a navíc budete mít možnost naplnit své osobní ambice získáním titulu. Spolu s námi vám ho nabízí sportovní novinář a spisovatel Ota Pavel, shodou okolností autor knížky Dukla mezi mrakodrapy a příznivec tohoto historického klubu. Též sportoval a trénoval a na adresu těch bezejmenných, kteří se věnují výchově dětí a které naši zastupitelé prokazatelně ignorují, ZDE napsal
„A co dává trénink mladých trenérovi ? Co dal mě? Překvapila mě nemoc, škoda, že už tu práci nemohu dělat. Byly to mé nejkrásnější dny a hodiny. Protože každé mládě, a mládě člověka především, je ještě nezkažené, je dobré, to až teprve život ho později nutí ohýbat hřbet a křiví mu páteř. Mládě má místo očí studánky a těmi vám bezprostředně děkuje – ne slovy díků, ale prožitkem radosti, kterou můžete zázračně prožívat s ním, i když je vám třicítka nebo čtyřicítka let. Je to dobrá práce – i když většinou není placena a ani dostatečně doceněna. A ti, kteří tuto dobrou práci dokáží dělat často po celý život, jsou ve velké většině – dobří lidé … A to je ten nejkrásnější titul, kterého může jedinec v tomto světě dosáhnout“.
A to je titul, který vám nikdo nevezme a ani nezpochybní.
Při vší úctě k úspěchům historické fotbalové Dukly je její příbramský osud po změně poměrů v roce 89 určitým varováním pro všechny, kteří nemají činnost skutečně odpracovanou. Pro všechny ty, kteří se vezli se na vlně momentální prosperity a nechali se zlákat vidinou zdánlivě jednoduchých řešení. Velká slova předcházející činy je nakonec s největší pravděpodobností doženou a obrátí se proti nim. A to by mohl být problém i naší radnice. Násilné potlačení aktivity lidí ve veřejném neziskovém prostoru by mohlo vést k nevratnému poškození zájmů dětí a sportující veřejnosti na Jižním Městě. Cíle obchodní společnosti z Prahy 6, předložené váženým jihoměstským rodičům prostřednictvím jejich časopisu Klíč spolumajitelem Dukly a.s. panem Michalem Prokešem, jsou formulovány jasně. Cituji
„… organizovat efektivní využití všech sportovišť poskytnutých radnicí Prahy 11 a školních hřišť v době školou určené. Naší společnou snahou je dát prostor široké mase dětí, žijících v tomto regionu, k aktivnímu, dobře organizovanému a odborně vedenému sportovnímu vyžití. Přitom je zde stále otevřena cesta ke spolupráci s ostatními sportovními organizacemi působícími ve Vaší městské části……“.
Je tak informované veřejnosti a zbytkům účelově likvidovaných místních sportovních aktivit sdělováno, že jim Dukla, tento s radnicí smlouvami propojený subjekt možná i umožní zapojení do budování šťastných zítřků. Pod křídly MČ Praha 11 a na sportovištích vybudovaných v potu tváře z prostředků, tímto projektem postižených, místních organizací. Nevím zda je to pro sportovní veřejnost na 80 ti tisícovém sídlišti dobrá zpráva. Námi volení zastupitelé rozhodují o nás bez nás a již opět nejlépe vědí, co je pro děti a sportovní veřejnost nejlepší. Již jen částečná praktická realizace projektu „Strategie rozvoje sportovně- společenského prostředí na území MČ Praha 11“, jehož cílem má být vybudování atraktivního sportovního a kulturního prostředí na úrovni vyspělých evropských metropolí, nás existenčně ohrozila. Je proto nezbytné učinit další právní kroky vedoucí k zachování činnosti klubu, věnujícího se dlouhodobě fotbalové výchově dětí, na námi vybudovaných travnatých hřištích v areálech K jezeru a Schulhoffova.
Oponou trhnul čas a trhne zas………? ZDE