lupráce
Sestava by se možná ještě více promíchala, ale po výborné středě, kdy nás přišlo na trénink 22, byl pátek chudší a kluků dorazilo jen 14, z toho hodně těch, kteří již byli na obou turnajích.
Turnajem nás provázelo chladnější počasí, naštěstí však nepršelo. A když na nás kouklo sluníčko, daly se klidně nosit i kraťasy.
V prvních utkáních jsme působili poněkud ospalejším dojmem. Nešli jsme do toho na 100%, což se však v průběhu turnaje postupně zlepšovalo. Po prvním zápase s Pragovkou, kdy se u kluků projevovaly stále stejné chyby, jsme si sedli a rozdali si úkoly. Každý kluk dostal svůj úkol na celý turnaj a bylo na prckách vidět, jak se snaží je splnit, což se jim většinou dařilo.
V dalším zápase nás čekala Čafka a kluci hráli o polovinu lépe než s Pragovkou. Sice jsme prohráli, nicméně hra byla velmi dobrá. Za zmínku stojí určitě náš druhý gól, kdy si Tomík Kolář zašlápl míč, nechal přeběhnout 2 hráče soupeře, mezi dalšími dvěma si pak prostrčil míč a zakončil k tyči. To byla velká paráda!
V zápase s Měcholupami nám nevyšel začátek, kdy na nás vlétnul soupeř. V tomto utkání jsme hráli prakticky bez brankáře, protože Tomas výborně plnil to, co měl. Dostali jsme tak gól z půlky, ale to nám může být jedno. My jsme se opět snažili co nejvíc branek dát. A právě Tomas si mohl gól dát, z pozice brankáře prokličkoval celé hřiště. Jen těsně minul bránu. My jsme dali dvě branky, Měcholupy 4, a tak se radovaly z vítězství nad námi. Já byl však opět spokojený.
V zápase s Kolovraty proběhla velká přestřelka a na pomyslné tabuli svítilo skóre 7:4. Oboustranně to byl velmi hezký fotbal s velkým množstvím branek. Tak by to mělo být.
V posledním zápase s Vršovicemi jsme po velké bitvě prohráli 2:3. Nicméně v posledních dvou zápasech splnili úkoly ti kluci, kteří to doposud nestihli, a tak mohu poslední dva zápasy hodnotit jako nejlepší na turnaji.
Z tohoto turnaje jsem měl velmi dobrý pocit. Samozřejmě to může vyznít jak skvěle jsme hráli, kličky, kombinace. Tak to nebylo. Ale z pozice sedmi letých kluků se mi to moc líbilo. Mnozí udělali obrovský pokrok a na turnaji to bylo vidět. Musíme se snažit ty malá pozitiva, ty malé drobnosti, které se učíme a jsou vidět jen někdy, občas jen náznaky (např. zvednutí hlavy před přihrávkou, i když se přihrávka nepovede). Negativ vám najdu stovky, ale z tohoto turnaje u mě převládá dobrý pocit z toho, jak kluci hráli. A to, že se umístili "až" na pátém místě z šesti není podstatné a je to i výsledkem toho, že se snažíme hrát fotbal za každou cenu. Kluci si dovolí kličku u lajny před vlastní bránou. Holt se občas nepovede, nicméně snaží se to udělat, i když na ně nekřikne. To je pro mě naprosto vynikající záležitost. A hlavně je z toho nemůžete vinit, z toho můžete vinit pouze mě.
Ještě jsem chtěl pochválit brankáře za jejich výkony. Schválně je nechválím za chytání, nicméně za jejich hru. Hodně jsme totiž vyjížděli a v hlavě se mi něco rýsuje na příští sezónu a potřebujeme si to v těchto turnajích a přátelácích zkoušet i za cenu náhodné branky z půlky. Je lepší, když brankáři hrají, než když tam 13 minut stojí a stejně prakticky nemůžou chytit ty střely v té velké bráně. Ještě uvidíme, jak brankáře budeme hrát ...
Rodičům děkuji za povzbuzování a za nepokřikování na kluky. Je vidět, že naše povídání k něčemu bylo, snad to tak vydrží :-). Až na dva pokyny, které byly vyřčeny (a řekli jsme si, že takhle teda nééé) rodiče fandili a podporovali kluky, za což ještě jednou moc děkuji.
Turnaje se zúčastnili: Míša Moravec, Míra Prosa, Honza Maršak, Míša Knot, Tomas Järvinen, Tom Kolář, Filip Prachař, Adam Karafiát