lupráce
Dlouhé minuty však nelichotivému výsledku nic nenasvědčovalo, spíše naopak ? v úvodních minutách jsme to byli my, kdo byl aktivnějším týmem. Hru se nám dařilo držet více času na polovině soupeře než na dostřel svatyně střežené Markem Binderem, obrana pracovala pozorně a dařil se nám i herní přechod z obranné fáze do útoku. Bohužel již v této části zápasu se začala projevovat naše slabina ? při dlouhodobé absenci Dana Hájka (jehož onemocnění nás postihlo skutečně v tu nejméně vhodnou část sezóny) postrádáme útočnou agresivitu a přímočarost a současně nejsme schopni proti kvalitním soupeřům udržet míč na vlastních kopačkách před pokutovým územím soupeře a prosadit se do zakončení. Důsledkem toho jsou až příliš lacině odevzdávané míče a z nich pramenící rychlé kontry soupeře přes otevřený střed hřiště. První dvě ošemetné situace se nám ještě podařilo vyřešit, bohužel třetí brejk, založený v poslední minutě prvního poločasu, již znamenal vedoucí úder domácích ? po zbytečné ztrátě míče hluboko na polovině Tempa domácí bleskurychle rozehráli, svižně přenesli hru přes střed hřiště, kde záloha hostí po předchozí útočné akci nestihla včas uzavřít přístup před vlastní pokutové území a vzniklé přečíslení s finální přihrávkou na útočníka pohybujícího se až za našimi obránci přineslo vedoucí (a jak se posléze ukázalo i vítězný) gól do šatny.
Vinou jednobrankového manka jsme byli s postupujícím časem nuceni se stále více tlačit směrem na dostřel domácí brány, leč snaha to byla dosti křečovitá. Naše úsilí o vyrovnání postrádalo takové herní prvky, které v podobných situacích mohou dát naději na úspěch ? vtip, drzost či překvapivý nápad. Fyzicky dobře disponovaní hráči domácích tak zvládali útočné snahy svého protivníka bez potíží eliminovat a naopak s přibývajícím počtem odehraných minut přibývaly i dobré střelecké příležitosti na jejich kopačkách. Dvakrát v rozpětí pěti minut muselo Marku Binderovi dokonce zvonit v uších poté, co soupeř roztřásl tyče brankové konstrukce za jeho zády. To už se stále více kupředu posouval stoper Milan Worsch, jehož pravá noha v sobě skrývá nálož dynamitu a tím i nebezpečí pro brankáře soupeře z palebných pozic již ve střední vzdálenosti (což nám však Milan zarytě odmítá předvést v průběhu soutěžních zápasů), na zteč směrem kupředu vyráželi (rovněž bez valného úspěchu) i oba krajní obránci. To vše, spolu se skutečností, že postupem času někteří z našich borců začali zcela zjevně odpadat fyzicky, tak pochopitelně otevíralo okna v defenzívní činnosti, čehož domácí dokázali v poslední pětiminutovce beze zbytku využít k dvěma gólovým pojistkám svého zaslouženého vítězství.
Zápas jako celek se tentokrát hodnotí jen velice těžce. Je zřejmé, že tým kvalit Tempa 95 v současnosti můžeme v kompletní sestavě pravděpodobně porazit, nikoliv však porážet. Přesto je pro mě zklamáním, že jsme Tempu v tomto ročníku odevzdali všechny body, navíc v boji o první místo. Jarní odveta byla diametrálně odlišná od zápasu podzimního: zatímco doma jsme ztratili body především hrubkami z úvodu utkání, ale v koncovce jsme se dokázali prosadit do dobrých brankových příležitostí, v jarní odvetě jsme odehráli zcela otevřený první poločas bez inkasované branky (a ovšem i bez gólových šancí) a zlomový moment přišel až v jeho nastavených vteřinách.
Tempo bylo objektivně lepší a nezbývá než mu sportovně poblahopřát. Nám pak tento klíčový zápas přinesl některé otazníky a celou řadu postřehů a poznatků, které budeme muset promítnout do další přípravy i do bojů o alespoň druhou příčku konečné tabulky.
Poznámka závěrem ? obsáhlý a zajímavý článek o utkání naleznete i na stránkách soupeře (www.fctempo.cz). Vřele doporučuji.
Góly:
25' 1:0
47' 2:0
49' 3:0
Sestava: Binder ? Hejný, Worsch, Smolák(c), Kasl, Machýček, Moravec, Podhorský, Havránek, Madej, Vlček (MŽP), Krejčík (MŽP), Honžvička (MŽP)