lupráce
Háje st.dorost - Dukla Praha 0:4 (0:0)
Sestava
Lačík (7) Kap.
Hlavatý (6) Grebeň (7) Sejk (4)
Bobko (6)
Falc (5) Krejčík (8) Doksanský (6) Nový (7)
Macháček (5) Kvíz (po 10 min. zraněn)
Náhradníci: Czerný (5)
Turek (5)
Smitka (5)
Chyběli: Hála, Greshniakov, Malý, Moravec, Jelen, Merrell, Štěch
V závorkách je osobní hodnocení, kdy 1= nejhorší, 10= nejlepší (hodnocení je subjektivní…)
O Dukle jsme věděli, že je to technicky dobře vybavený tým, který se zároveň velmi dobře pohybuje ve velkém počtu hráčů, a to se nám při zápase jen potvrdilo.
První poločas jsme pro nás nezvykle zachytili a se soupeřem dokonce drželi krok.Stíhali včas přistupovat a soupeři neodkrývali prostory po stranách a drželi tím Duklu v dostatečné vzdálenosti.Tato činnost nám ale dost ubírala síly, a tak jsme se k soupeřově brance mockrát nedostali a pokud už ano, tak jsme tam byli v příliš malém počtu, aby to mělo nějaký efekt.
Přesto jsme šli do kabin po 1. poločasu za lichotivého stavu 0:0.
O přestávce jsem hráče varoval, aby se nenechali vytahovat až k soupeřově šestnáctce,protože tam jsme v malém počtu na to, abychom získali míč a hlavně se nestihneme vrátit a otvíráme soupeři prostory, kterých soupeř dokáže využít.
Bohužel přesně tohle se v druhém poločase taky stávalo a Dukla šla zaslouženě do vedení 1:0, po gólu jako by to na kluky padlo. Najednou jsme se nedokázali vůbec pohybovat. Všude byli pozdě a snad až na Tondu Krejčíka, který jezdil od 1. do 90min. neúnavně nahoru dolu a Matěje Grebeně, který zase řídil celou obranu (chytil soupeře snad 15x do ofsajdu) a ještě si vyrážel přes celé hřiště na výlety pomoci v útoku. Jakoby všem ostatním došly síly. A když naši malou domů zachytil soupeřův útočník a dal nám laciný gól na 2:0 bylo asi všem jasné, že na body nedosáhneme. :-(
Prohráli jsme s lepším týmem a soupeř si zasloužil vyhrát, jen mě mrzí, že i tak dostaneme víc branek,než bychom měli. Vždy soupeři nějakou tu branku věnujeme jak se říká zadarmo. Prohru 2:0 bych asi bral a asi se projevilo,že nám chybí někteří hráči, kteří nemohli do zápasu zasáhnout.
Děkuji Budoš
Na čtyři otázky na tělo tentokrát odpovídá Matěj Lačík
1. Jak bys hodnotil 1. a 2. poločas zápasu?
První poločas jsme hráli víceméně podle toho, co jsme si řekli, a důsledným přistupováním a vystavováním hráčů Dukly do offsidů jsme je nepustili do žádné gólové šance. Druhý poločas jsme začali podobně jako první, ale s postupem času nám ubývaly síly a začaly se dělat chyby, které pramenily z neustálého tlaku soupeře.
2. Jsi jediná 94 v týmu kde jsou 95 a dokonce i 96. Nemáš někdy problém s komunikací s mladšíma klukama? Jak se cítíš v roli kde jako nejstarší a nejzkušenější se od tebe očekává přece jen víc než od kluků z r. 96 ?
Problém s komunikací nebyl skoro žádný, protože většinu kluků jsem znal z dřívějška a s těmi, které jsem poznal až letos, tak si myslím, že spolu vycházíme dobře, protože v týmu není žádny hráč, který by si hrál na nějakou primadonu nebo jinak rozvracel kabinu.
To, že jsem v týmu nejstarší a měl bych být i nejzkušenější nějak zvlášť nepociťuji, jenom snad na občasné trochu větší nároky od trenérů při zápasech a trénincích.
3. Jako brankář letos i zasahuješ do hry(což je ve st.dorostu trochu neobvyklé) jako útočník a dokonce jsi náš nejlepší střelec. Vyhovuje ti tato situace a na jakém postu (a proč) bys hrál nejraději?
Na tuto situaci jsem si už zvykl, protože jsem byl na toto střídání postů upozorněn trenérem už před sezónou a možná i proto, že jsem v poli hrával už i v minulých letech.
Raději jsem, když jsem v bráně, protože se tam cítím trochu lépe a vím, že jsem nikdy nebyl a nejsem běhavý hráč, tak si myslím, že nejsem tak platný v poli.
4. Něco co bys rád řekl sám...
Klukům snad jen mohu říci, ať nejsou ze všech nezdařilých zápasů rozmrzelí a ať berou tuhle sezónu jako dobrou zkušenost pro další sezóny, ve kterých jí budou moci dobře uplatnit.