lupráce
Janoušek odjel do Anglie ve dnech, kdy se ideální jedenáctka zveřejnila. Ví o tom, že obhájil svůj post?
Řekl bych, že o tom ví, ale on na ty statistiky a podobné věci moc není. Určitě si toho váží, ale Jirka není typ, který by sledoval a vyhledával, jestli se v té jedenáctce objeví. On to ve svém zvláštně skromně spravedlivém přístupu moc neřeší. Ale stejně ho to potěší. Kluci v kabině o tom ví, zprávy na internetu sledují.
Dostal se Janoušek mezi nejlepší zaslouženě?
Mám zkreslený pohled tím, že ho znám z tréninků. Ale řeknu to takhle: technickým řešením situací, svým pojetím fotbalu, je to výjimečný hráč. Kdyby v Česku chodilo na ligu 60 tisíc diváků, na přebor třeba pět set nebo tisíc, tak by valná většina lidí chodila právě na Jirku. Jako to bylo dřív na Panenku nebo Bergra, jestli můžu použít tenhle příměr. Myslím, že je to možná nejtechničtější fotbalista přeboru, i když má své mouchy, jako každý. Mám pro takový typ hráčů slabost. Mně bude chybět.
Na jak dlouho do Anglie odjel?
To nikdo neví. Já bych mu přál, aby tam zůstal třeba pět let, chytil se v práci, naučil se jazyk a dařilo se mu. Je někde na předměstí Londýna u kamaráda v zahradnické firmě.
Bude tam hrát fotbal?
Bavili jsme se o tom, že tam, kde je, se hraje asi osmá nejvyšší soutěž. Myslím, že to zkusí, když na to bude mít čas. Po fotbale se mu bude stýskat. Je zvyklý být na hřišti pořád. Hrál různé futsaly a podobné záležitosti. Kamarádi ho zvali všude. Byl hrát dokonce před naším mistrákem na Zbraslavi. Já mu říkám: „Jirko, před mistrákem? To nemůžeš!“ On na to: „Pane Slabý, když já neumím odmítnout.“ (usmívá se)
Každopádně na jaře se budete muset bez Janouška obejít...
Stát se může všechno, ale my se připravujeme na jaro bez Jirky. Kdyby se vrátil, u nás jsou pro něj dveře vždycky otevřené.
Na podzim odehrál bez sedmi minut všechno. Byl to váš klíčový hráč?
V minulé sezoně nebyl na první tři jarní zápasy a my jsme z nich udělali sedm bodů. Když pak přišel, ostatní kluci si z něj dělali srandu, kolik bodů jsme pak s ním v sestavě ztratili. (usmívá se) Naše hra je uzpůsobená tomu, že máme technické hráče, snažíme se hrát po zemi, klukům to nedělá problém. Jirka hrál středního záložníka, tenhle styl mu maximálně vyhovoval. Když tam bude hrát někdo jiný, třeba styl změníme a budeme úspěšnější. To nevíme. On je každopádně v určitém směru jedinečný.
V jakém?
Ať si každý najde záznam našeho jarního zápasu s Čafkou. Na vlastní polovině převezme míč, obejde dva hráče, pak jde na dlouhou nohu do souboje s Chvátalem, ale najednou z půlícího kruhu vystřelí a přehodí brankáře. A to ve chvíli, kdy jde do těžkého souboje. Po zápase pak říká: „Ono to tak možná vypadalo, ale já jsem to neudělal náhodou, viděl jsem, že ten brankář stojí na penaltě.“ Ještě se jakoby omlouval. Nemusel nic říkat, já ho znám. Dal už takhle z půlky dva nebo tři góly, jeden mu ještě rozhodčí neuznal, protože vystřelil těsně po tom, co rozhodčí písknul a on to posoudil, že kopnul dřív. On tohle má, vyhodnotí si rychle situaci a jsou z toho krásné fotbalové momenty.
Radim Trusina