lupráce
Přemýšlel jsem nad tím, že asi zachovám podobný styl článků jako byl poslední článek v prosinci. Spíše se zaměřím na individuální hodnocení, protože má větší význam než týmové.
Nicméně nějaké obecné povídání si nemohu odpustit. První dva zápasy byly výborné, kluci bojovali naplno, a to nejen ti, u kterých je to zvykem, ale přidali se i méně bojovní kluci. A hned to bylo na hře znát. Bohužel po druhém zápase přišel zlom (možná to bylo povídáním si v kabině, kde jsme však kluky pouze chválili) a najednou nebyla taková chuť. Nemá cenu tlačit na pilu, dáváme šanci všem hráčům a všichni hráli přibližně stejně dlouho. To je naše výhoda oproti ostatním týmům.
Strašně mě potěšili brankáři, jak rozehrávali. Na to, že to pro kluky byla novinka a měli vlastně jen jeden zápas na to si to zkusit, tak to bylo parádní. Vesměs měli cit pro to rozehrát volnému hráči, pokud tedy nějaký volný hráč byl :-).
Už mě asi budete mít za blázna, ale já byl zase spokojený. Turnaj plní přesně ten smysl, dává příležitost všem dětem ukázat se v konfrontaci jiného než tréninkového prostředí a zahrát si proti soupeřům z jiných týmů. Výsledkem v tomto věku je pro mě posun u jednotlivých hráčů, nikoliv to, zda vyhrajeme 1:0 nebo prohrajeme 0:4. I když nikdo nerad prohrává, nebudu učit kluky dostávat jednoduše (nakopávkami) míč dopředu nebo brát jen 9 nejnastartovanějších kluků, abych si honil triko, že jsme vyhráli pohár. Tahle cesta se mi pro první zimní sezónu zdá lepší. Na jaře to bude malinko jiné, zápasy budou koncipovány už dle určitých skupin. Zahrají si však všechny děti.
Turnaje se zúčastnili: Míša Fedenchuk, Eneco Goikoetxea, Míra Trnka, Vojta Papež, Fíla Klusáček, Vojta Brandejs, Kuba Štěpánek, Vojta Zlatník, Fíla Bartoš, David Brunovský, Šíma Erdinger, Kryštof Tůma, Domča Žídek, Kuba Málek
Tak jsem se nakonec rozhodl, že hodnocení jednotlivců nechám na jindy. Možná až na individuální pohovory s rodiči, které plánuji na jaro. Na turnaji bylo k vidění spousta kliček, málo nákopů a málo padání. Občasné zbavení se míče přihrávkou ze strachu udělat kličku a občasné pobíhání bez chuti získat míč :-). Hodně lítání po hale mimo o přestávkách :-). Kluci, řekl bych, byli spokojení a turnaj si užili, a to je důležité.