lupráce
Celkem proběhlo pod naší záštitou 15 turnajů pro ročník 2004, 2005 a 2006. Hrálo se ve třech halách: na Třebešíně, v Riegerových sadech a poprvé také ve sportovní hale Jižního Města na Květňáku. Zde jsme využívali dvou hracích hřišť zároveň a turnaje tak měli velký spád. Všechny haly mají výborné zázemí a jsme rádi, že jsme mohli ostatním týmům dopřát hraní na v takovýchto komplexech. Nepochybně patří velké díky také provozovatelům hal a jejich pracovníkům, kteří nám umožnili turnaje v halách odehrát za přijatelný pronájem.
Je krásné, jak děti tyto turnaje hltají a snaží se hrát naplno s vidinou zisku medaile či jiné ceny. Žíjí přítomností a turnaj si užívají, pokud jim to nekazí pokřikující dospělí. I když jich je čím dál méně, stále se někteří objevují, aniž by si uvědomovali, že ničí radost zejména dětem. I přes upozornění si však nedají říci a i nadále se chovají na hranici únosnosti. To je pro mě vždy jediné, avšak velké negativum těchto turnajů.
Poprvé jsme vyzkoušeli hrát u ročníků 2005 a 2006 na góly, nikoliv na body. Tento systém se u okolních týmů nesetkal s velkým pochopením, přestože to trenérů bylo vysvětlováno. Myslím, že je jedno, zda se hraje na góly či na body, je to o trenérech samých, zda hrají na výsledek, či učí děti hrát fotbal. Důvod, proč jsme přešli na toto hodnocení, je jednoduchý. Mnohdy trenéři používali taktické prvky k vítězství v utkání, na úkor fotbalovosti. Hráči by se však měli učit hrát fotbal za jakéhokoliv stavu a stále chtít dávat branku, čímž podporujeme kreativní a útočnou hru. Taktizování, i když s tím mnozí nesouhlasí, do dětského fotbalu nepatří. Cílem by měl být dlouhodobý fotbalový rozvoj a dodržování koncepce hry, nikoliv aktuální výsledek.
Závěrem chci poděkovat všem spolupracovníkům, kteří s organizací turnaje pomáhali. Zejména rozhodčím a pořadatelům, mým kamarádům, kteří už jsou v organizaci turnajů skvěle zaběhlí a je na ně spolehnutí. Rádi bychom pořádali turnaje i příští rok, uvidíme, jak dopadnou jednání na jednotlivých halách.