lupráce
Turnaj Danone Cup se hraje poněkud netradičně 8+1. Celkem mohlo jít 16 kluků, což byl přesně náš počet. Střídali jsme tak dvě osmičky, s tím, že na hřišti vždy jeden hráč zůstal.
Turnaje se zúčastnily 4 výběry: výběr Tempa a okolí, výběr Střešovic a okolí, výběr Střížkova a okolí a výběr Hájů a okolí. Za náš výběr jsem oslovil tyto kluby: Horní Měcholupy, Hostivař, Kolovraty, Uhříněves, Chodov, Duklu JM, Čafku a samozřejmě Háje. Limitem byl počet pěti hráčů na tým. Oslovil jsem tedy trenéry jednotlivých týmů, kteří vybrali top kluky a umožnili jim na turnaji nastoupit. Z vyjmenovaných týmů mi nikoho neposlal pouze Chodov a Dukla JM.
Troufnu si říct, že důležitým momentem byl trénink týden před turnajem, kterého se 90% kluků zúčastnilo. Cílem nebylo předvést se, jaké máme na Hájích dobré trenéry, ale poznat se a zkusit si, jak by to mohlo fungovat na turnaji. A hlavně jsem si zapamatoval jména a obličeje kluků a mohl jsem tak na ně mluvit, což je vždycky lepší. Jména si zapamatovali celkem i kluci a na turnaji pak na sebe jménem i pokřikovali. Trénink proběhl ve velmi uvolněné atmosféře a na základě toho jsem se rozhodl, že na turnaj půjdou všichni. Bohužel den na to si jeden kluk z Kolovrat zlomil kotník a na turnaj tak nejel.
Co čekat od takového turnaje, kde musíte vymyslet rozestavení, které nikdo nezná, kluci nejsou sehraní a neznáte kvalitu ostatních týmů? No přeci hlavně možnost umožnit těmto klukům, aby mohli reprezentovat výběr Prahy 11 a 15 a širšího okolí a užili si to. Avšak užili si to fotbalem. Vyžadoval jsem po nich, aby vše hráli fotbalově. Za jakéhokoliv stavu a v jakékoliv situaci. Po společné domluvě jsme zvolili rozestavení nejmenšího zla, tedy 3-3-2. Chtěli jsme však hrát velmi útočně, což se mělo projevit v podpoře krajních obránců (neboli bejčků, viď Honzíku).
Hrací doba byla 2x20 minut, sestavy jsme střídali po deseti minutách. Pro některé to byla zabíračka, ale chtěl jsem, aby se kluci dostali do tempa a ne, že hned přijde střídání. 10 minut na hřišti musí každý vydržet.
První zápas proti Střížkovu byl hodně chaotický. Úvodní střídání bylo šílené, což krásně ukázalo, jak mají kluci rozdílné návyky a bylo super sledovat, jak si na sebe zvykají a zlepšují se. V první půli jsme nebyli důrazní, proto se soupeř dostal do několika šancí, které nevyužil. Do druhé půle jsme šli nastartovanější a projevila se fotbalovost, která byla na naší straně. Zápas jsme zvládli a vyhráli 4:1.
Druhé utkání bylo proti výběru Tempa. Řekl bych, že se jednalo o vyrovnané utkání, ve kterém jsme více chtěli. Kluci šlapali, byli důrazní, souboje vyhrávali, rozdali si míč, předváděli super kličky, a tak jsme poločas vedli 3:0. To je však strašně ošemetný výsledek, proto bylo důležité, aby kluci nepolevili a stále chtěli hrát. Tak byl vedený i poločasový rozhovor. No a jak to dopadlo? Výsledek 7:0 mluví za vše. V neskutečném laufu a pohodě jsme viděli z naší strany parádní zápas proti velice dobře hrajícímu soupeři. Je pravda, že jsme dali mnoho šancí, které měl i soupeř, ten však gólový nebyl. Za situace 7:0 už si to kluci užívali a dělali si z toho legrácky, těžko jim to však zakazovat, když jsem po nich celou dobu chtěl, aby si turnaj hlavně užili a předvedli nějaké parádičky.
Poslední utkání, na kterém je krásně vidět, jak je tenká hranice mezi úspěchem a neúspěchem. Protože ač vypadá výsledek jednoznačně, bylo to nejtěžší utkání. Výběr Střešovic jsme nepodcenili, ale kluci měli nosánek nahoru a nezachytili úvodní tempo soupeře. Mysleli si, že teď už to půjde samo. Nešlo to samo. Velmi dobře hrající soupeř, který potřeboval výhru k postupu měl mnoho příležitostí. Do teď jsem pořádně nemluvil o brankáři, ale tohle byl Danův zápas. Za stavu 3:2 pro nás Dan chytil skvělé věci. Nebýt to tak, soupeř by srovnal a kdo ví, jak by to pak dopadlo. Z následujícího brejku jsme zvýšili na 4:2. Celkově byl výsledek 7:3. Tady však vidíte, jak tenká je hranice mezi výsledkovým úspěchem a neúspěchem. A schválně jsem napsal výsledkovým, protože herně to bylo moc dobré. Dan nás moc podržel a hodně se podílel na celkovém prvenství na turnaji.
To však byla pouze třešnička na dortu. Co mě potěšilo nejvíc, byla hra, kterou kluci předváděli. Bylo to také jejich chování ať už na hřišti nebo mimo něj. Utvořili velmi dobrou partu, díky které vyhráli tento turnaj. A to prakticky bez jediného nákopu či odkopu. Se složitými situacemi si poradili, soupeře vybagovali i u vlastního vápna nebo si tam dovolili kličky, které, jak bylo vidět, mají v malíku. Zastávám pravidlo, že bez stresu se hraje lépe, kluci na tréninku poznali, co od nich požaduji a jaký jsem, i díky tomu hráli uvolněně a mohli si dojít pro prvenství s průměrem 6 branek na zápas, což je velmi dobrý počin. Chlapci gratuluji a děkuji.
Poděkování patří také hodně trenérům jednotlivých týmů. Já jsem působil spíš jako trenér reprezentace, který dobře zná pouze hájecké děti. Hlavní zásluhu mají trenéři v oddílech, kteří vychovávají takovéto skvělé hráče, a to nejen po fotbalové stránce, ale hlavně po té lidské.
Sestava I: Dan Ledvina - Adam Zikmund, Lukáš "Hrdla" Hrdlička, Honza Uhmann - Honza Hadraba, Adam Vlasák, Adam Krejzl - Filip Hladký, Jirka Čechák
Sestava II - Dan Ledvina - Maty Krčil - Lukáš "Lisťa" Listopad, Míša Vaněk - Domča Bobok, Anetka Pochmanová, Jirka Pejchar - Viktor Kašák + 1
Dan Ledivna (Kolovraty): Výborný gólman na čáře, který na kluky málo řve, ale kdo mu to má mít za zlé, když se vytasí s neuvěřitelnými zákroky. Většinu střel z dálky navíc nevyrazil, avšak ukryl v náruči. Super výkon.
Adam Zikmund (Hostivař): Hrál na netradičním místě pravého obránce. Hrál tam dobře, v posledním zápase si dovolil dvě kličky pod tlakem ve vlastním vápně a uspěl. Trochu se zapomínal vracet, to však bylo nezvyklou pozicí.
Lukáš Hrdlička (ČAFC): Na stopery z Čafky byl spoleh. Konstruktivně rozehrávali, skvěle odebírali míče a patřili k základním pilířům celého týmu. Moc dobrý výkon.
Honza Uhmann (Háje): Ač útočník, schválně jsem ho dal na bejčka. A hrál ho výborně a s přehledem. Zakládal útočné akce a málokoho přes sebe pustil. Honzino, zkusíme to tam i v semifinálovém kole.
Honza Hadraba (Háje): Dával dobré dlouhé přihrávky, šel do kombinace a hodně vypomáhal Adamovi na pravé straně. Makal pro tým.
Adam Vlasák (Měcholupy): Na tréninku předváděl skvělé parádičky, na turnaji s nimi začal později, ale pak byl k neudržení. Měl to na středu těžké, ale poradil si. Má dobrou střelu oběma nohami, to byla velká výhoda.
Adam Krejzl (ČAFC): Adama znám ze školních turnajů. A tady předčil má očekávání. Skvěle si poradil s pozicí levého záložníka, technicky vynikal a měl velmi dobré přihrávky. Ač postavou malý, odehrál výborný turnaj.
Filip Hladký (Kolovraty): Fíla suprově jezdil sem tam, tam sem. To jsem dlouho neviděl takového dříče. Navíc na míči byl skvělý. Jednou prokličkoval asi přeš čtyři hráče. V útoku byl strašně platný a bylo na něm vidět, jak se fotbalem baví.
Jirka Čechák (Měcholupy): Neuvěřitelný kanonýr. I pološanci často dokáže s přehledem proměnit. Má tvrdou střelu. Jediné, co mi scházelo, byl větší pohyb. Ale mít takového kanonýra je vždy obrovská výhoda.
Maty Krčil (Háje): Na nezvyklou pozici jsem dal i dalšího kluka z Hájů, ale poradil si s ní s noblesou. Technicky perfektní. Kombinačně také.
Luky Listopad (ČAFC): Podobné hodnocení jako u Hrdly. Skvělý stoper o kterého jsme se mohli opřít. Parádní výkon a velmi dobrý lídr.
Míša Vaněk (Uhříněves): Míša si s pozicí levého bejčka poradil suverénně. Od prvního momentu patřil k výrazným osobnostem a jeho přihrávky do ulic měly oči.
Domča Bobok (Měcholupy): Skvělý technik. Má skvělé kličky. Pozice na straně mu možná úplně neseděla, ale poradil si s ní. Je silný v kombinaci i v soubojích 1vs1.
Aneta Pochmanová (ČAFC): Byla perfektní. Áňa je strašně silná v osobních soubojích. Střed hřiště ovládala jen ona.
Jirka Pejchar (Hostivař): Jediný levák v týmu. Odvedl si své, měl velmi dobré rohy. Málo kazil. Levého záložníka odehrál zodpovědně.
Viktor Kašák (Hostivař): Trochu mi připomíná Forresta Gumpa. Musí se na něj hodně mluvit. Kam letěl míč, tam jsme Viktora s nadsázkou museli poslat. Run Viktor, run.
P.S.: V článku píšu kluci, ale představte si pod tím kluci + Anetka. Děkuji :-).
