lupráce
Zápas jsme odehráli na dvou hřištích. Vzali jsme tentokrát 14 kluků, které jsme střídali klasickým způsobem, tedy tak, že jsme křikli střídáme a posouvali se ze střídačky na zadní útok, ze zadního na přední útok a z předního útoku na střídačku.
Před zápasem jsme se dohadovali, že na kluky nebudeme skoro vůbec mluvit, abychom viděli v tomto zápase, co už umí, co si zafixovali a na čem ještě budeme muset hodně pracovat. A hlavně jsme od nich chtěli bojovnost. Aby šli do míče, chtěli ho získat za každou cenu, aniž by však na ně někdo z nás pokřikoval. To se však dařilo jen někomu. Pochvalu za to dostal především Miky, ale přidali se k němu v jednotlivých čtvrtinách i další. Chce to však nejen v jednotlivých čtvrtinách, ale po celý zápas. Pochvalu ještě zaslouží Dan, Tomík, Kuba Š., chvílemi Míša, Filip. Je to věc, která nás dlouhodobě trápí a kterou klukům stále říkáme. Navíc se to strašně těžko učí, neboť při tréninku do sebe vlétávají více, tam je to v pohodě, ale na zápas se nám to zatím nedaří přenést.
Velký pokrok jsme udělali v obsazování hráčů, kluci už více koukali okolo sebe, to je super. Byly tam zase i nahrávky, byly velmi dobré. Chybělo mi trochu více kliček, a to zejména těch, které se učíme. Kluci je při rozcvičce udělají, snažíme se je motivovat, aby si to zkusili i při zápase, tam však nic. To však přijde. Ještě potřebujeme zapracovat na rozehrávce od gólmanů, jedné z nejsložitějších věcí, ze které padá nejvíce gólů. Nebudeme to řešit dlouhým výhozem či výkopem, budeme se snažit i nadále konstruktivně, abychom se dostávali do složitých situací a řešili je. Jen to nám v budoucnu pomůže se z nich dostávat.
Děkujeme soupeři, že jsme si mohli zahrát hezký vyrovnaný zápas. Klukům děkuji za snahu.
Zápasu se zúčastnili: Fíla Bartoš, Eneko Goikoetxea, Tom Hadraba, Dan Holý, Adam Průša, Kuba Štěpánek, Míra Trnka, Miky Konečný, Štěpa Stříbrský, Míša Oráč, Vojta Zlatník, Šíma Erdinger, Vojta Slavík, Oliver Talpa