lupráce
Zápasy budu hodnotit pouze z pohledu našich kluků, nicméně mám radost vidět naše o rok mladší borce v jejích začátcích. Tyto začátky jsou hodně o vysvětlování si různých situací, o vyhodnocení řešení každého kloučka. Moc se mi líbilo rozhodování kluků, často byla vidět skvělá myšlenka. To, že se spoustu věcí nepovede, je v tomhle věku naprosto normální, kluci se to naučí jedině neustálým opakováním, aby se ve posunuli v rámci učení se fotbalu, nikoliv kopané.
Nyní již k našim kloučkům ročníku 2006. Pro naše kluky jsou tyto zápasy ideální, je pro ně lepší hrát proti o rok mladším a ne ještě tolik dravcům. Náš výkon měl stupňující tendenci, ze začátku mi to přišlo, jako kdyby kluci nikdy netrénovali na Hájích, neboť tam byla spousta nakopávek. Myslel jsem si, že toto období už máme za sebou, ale jak je vidno, je třeba se k tomu neustále vracet a vysvětlovat si, proč nakopávky ne, ale raději, kličky, přihrávky, střely. V posledních zápasech už to bylo mnohem lepší. A často se klukům klička i podařila.
Tady mi nevadilo, že jsme tvořili častý chumel, chtěl jsem vyloženě vidět individuální činnosti bez výraznější taktiky. To je třeba vnímat. Práce s míčem byla velmi dobrá u Míši, u Domči, Páťa když už u balón zabojoval, tak se mu práce s míčem také dařila. Sam i Stáňa se míče až moc zbavovali. Jedině tak, že si něco vyzkouším, se mohu něco naučit. Jak se říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Velmi mne však potěšila bojovnost, okolo míče už jsme netančili tolik.
Dělalo mi také radost, že když jsem se kluků zeptal, co je v daný moment nejlepší udělat, často věděli a plnili si ty věci. Alespoň z poloviny to dělali i sami od sebe, v tomhle hodně vynikal Páťa, který sám od sebe obsazoval hráče.
Kluci si zahráli dostatečně a dali i góly, ze kterých měli velkou radost. A nejen oni. Musím také vyzdvihnout pohodovou atmosféru všech zúčastněných, čemuž přispěli i šeberovští.
Miniturnájku se zúčastnili: Sam Bouzid, Stáňa Svoboda, Domča Žídek, Páťa Novotný, Míša Bláha