lupráce
Nedělní turnaj v hale DDM v Modřanech jsme odehráli s dvěma týmy a pro oba se šťastným koncem. Ve finálovém součtu, v turnaji, který se hrál na počet vstřelených branek, jsme obsadili druhé a třetí místo. Oba naše týmy vstřelily shodně 12 branek a rozhodl pouze počet obdržených branek. Počtem vstřelených gólů jsme se rovnali i vítěznému týmu, tudíž máme opravdu důvod ke spokojenosti. Při hodnocení výkonů našich kluků bych nejdříve rád vypíchl to, že i když se jednalo o dva týmy, kluci si navzájem fandili a naše vzájemné utkání bylo zápasem, ve kterém padlo nejvíce branek. Rádi jsme viděli i to, že i když kluci často dostali gól jako první, nedávali hlavy dolů a vrhli se do útoku něco ukázat. Také jsme jako trenéři velice oceňovali, že se kluci, kteří třeba hrají fotbal kratší dobu, snažili svým zkušenějším kamarádům vyrovnat, a tak se z naší strany na hřišti míchala směs zkušeností a dravosti, a to až do konce každého zápasu. Jako příklad může sloužit branka Honzíka Maršáka, který vstřelil gól pouhé dvě vteřiny před konečným hvizdem. Největší naší slabinou stále zůstávají standartní situace. Jak při rohových kopech tak při nepřímých kopech kluci pořád neví, koho a jak pořádně obsadit, ze které strany a kam se vůbec koukat. To ale není nic, co bychom nemohli natrénovat. Dále nás trápilo často i shlukování se u soupeřových hráčů s míčem. Chvílemi kluci hrají správně ve čtverci a napadají každý svého hráče, v takové chvíle jsme dokázali vytvořit správný tlak a soupeř nevěděl co hrát. Ale chvílemi se kluci nechali strhnout vývojem utkání a lítali všichni všude nebo třeba stříleli i zády k bráně, což je moment, kdy i sami kluci ví, že jsou lepší varianty, jak řešit takovou situaci. Chce to umět zachovat chladnou hlavu a vše si lépe připravit. Celkově ale tento turnaj hodnotíme pozitivně, jak po týmové stránce, tak po té výkonnostní.