Mladší přípravka B

Turnaj Rejšice ročník 2006

Turnaj Rejšice ročník 2006
Ve čtvrtek 1.5. jsme se zúčastnili kvalitně obsazeného turnaje v krásném areálu v Rejšicích. Na tento turnaj jsme se my dospělí dlouho těšili a byli jsme zvědaví, jak se kluci ukážou v těžké konfrontaci. Nakonec to dopadlo tak, že pode mnou předvedli nejhorší výkon.

Turnaje se zúčastnilo 12 týmů, rozdělených do dvou skupin po šesti, následoval zápas o umístění. Hrálo se na krásném travnatém hřišti v Rejšicích. Po celou dobu turnaje svítilo krásné sluníčko, až po cestě nazpět nás potkal déšť.

V prvním zápase nás čekala Mladá Boleslav, kde jsme individuálně nezaostávali, avšak chvilku nám trvalo se probrat. Po deseti minutách se hra vyrovnala, a tak nás Boleslav přestřílela asi 6:3. Další zápas však už byly spíše utrpením pro nás dospělé. Pro kluky nejspíš taky, protože jsme je vytrhli z hraní fotbálku na plácku, což je ten den bavilo jasně nejvíc, turnajové zápasy si kvůli povinnosti odbyli. Tedy ne všichni, ale když půlka nemaká tak, jak ji známe, tak je to pak hodně znát.
Další zápasy byly velmi jednostranné, nám se prostě ten den nedařilo, ležela na nás velká deka, kterou se nám nepodařilo za celý turnaj sundat. Zkoušeli jsme různé věci, jako třeba dát klukům volnost ve střídání, zkusili jsme na nějaký zápas víc mluvit, bylo to o fous lepší, ale úplně jsem cítil v kostech, jak na ně tlačíme proti jejich vůli. Ten den se jim prostě nechtělo. A také to tak dopadlo, v každém zápase ranec gólů a konečné umístění poslední 12. místo.

Úsměvné na tom bylo to, že si kluci neuvědomovali, že hráli špatně. Svým způsobem makali na 100%. Jen ten den pro ně bylo 100% tak 50% normálního výkonu. A to proti ligovým týmům či okresním městům, které byly na každý zápas koncentrovaní, bylo opravdu nevyhovující, a tak naše konfrontace skončila debaklem.

Ten si však pamatujeme jen my dospělí. Chvilku po posledním zápase jsem klukům mimo dalších věcí řekl, že to byl jednoznačně jejich nejhorší výkon pode mnou. Oni na mě jen tupě zírali, po chvíli dokonce vůbec nevěděli, co jsem jim řekl, ale hlavně, že si ještě mohli kopat. Svým způsobem je to skvělá vlastnost, protože v nadcházejících zápasech zase ukázali, že fotbal hrát umí a ani ne za týden nastříleli rekordních 32 gólů v jednom zápase.

Bylo velmi znát, že nám chybí lídr. Toho máme zatím jen v Mikym, který dokáže kluky strhnout k lepším výkonům. Na turnaji však Miky nebyl a nikdo jiný na sebe roli vůdce zatím vzít nedokázal. To však může přijít časem, určitě na tom budeme pracovat a snažit se u kluků podněcovat lídry, i když na to člověk musí mít dispozice, které můžete rozvíjet. Určitě je ale přínosné hrát zápasy bez Mikyho, aby se právě kluci mohli do role lídra dostat.

Co se mi však velmi líbilo, je to, jaká jsou parta. Oni se pobaví, užijí si legraci, zorganizují si převlékání dresů, udělají spoustu věcí samostatně jako kolektiv. To jsou důležité vlastnosti nejen pro fotbal, ale hlavně pro život. Takže stejně jako po každém výkonu se snažím najít hlavně ty pozitivní věci. A ono jich tam kupodivu po pár dnech v hlavě několik najdete, i když, jak už jsem psal na začátku, to byl fotbalově nejhorší výkon. 

Turnaje se zúčastnili: Tom Hadraba, Eneko Goikoetxea, Kuba Štěpánek, Honza Limberg, Štěpa Stříbrský, Míra Trnka, Dan Holý, Vojta Slavík

Fotogalerie


 

úterý 13.5.2014 | Otmar Mansour | Přečteno: 1809

Další články