Od samého počátku zápasu byla na hráčích Uhříněvse patrná mírná nervozita, která se projevovala zejména velkým množstvím zkažených přihrávek, a tak naši hráči postupně přebírali iniciativu. Prvních pár minut byli sice Uhříněveští nebezpečnější a vytvořili si i pár náznaků šancí, s kterými si však naše obrana bez problémů poradila. Hrálo se ve slušném tempu a zápas se divákům musel líbit. Nasazení hráčů obou mužstev bylo učebnicové a bojovalo se do ?krve? o každý míč. Touha odčinit jarní porážku hnala naše hráče kupředu a ke konci poločasu byla tato snaha odměněna vedoucím gólem. Po rohu došlo ke zmatku před domácí brankou, kde se nejrychleji zorientoval Kuba Pospíšil, a vsítil vedoucí branku. Shodou okolností krátce před tím domácí trenér označil hráče s číslem 9 jako neškodného. Jaký omyl. Do kabin se tedy šlo za stavu 0:1 a čekalo se, co přinese druhý poločas.
Všeobecně se čekalo, že domácí vlítnou do druhé půle jako uragán a budou chtít výsledek zvrátit. Naši kluci, ale začali druhou půli stejně jako skončili tu první a domácí do vážnějších šancí nepouštěli. Krátce po začátku druhého poločasu, v době, kdy jsem ještě čekal na zdejší mimochodem výbornou klobásku, napřáhl zpoza vápna Piškot a jeho tečovaná střela se doplížila až do branky. 0:2. Branku jsme připsali Dubikovi, který se po zápase v kabině rád přihlásil, že to byl on, kdo Piškotovu jedovku zadní částí těla ztečoval do branky. Nikdo nepochybuje o tom, že to byl sehraný signál, který pilujeme na každém tréninku. V další fázi utkání byla patrná snaha domácích utkání otočit, ale zůstalo jen u snahy. Jak domácí čím dál víc otevírali obranu, dostávali jsme se do brejků a mohli několikrát skórovat z vyložených pozic. Nakonec to na sebe vzali hráči domácích a trošku komicky si vsítili vlastní branku, kdy byl jeden z nich při odkopu trefen do zad a od nich se míč dokutálel za brankovou čáru. 0:3. V tuto chvíli byl zápas v podstatě rozhodnutý a jen nemohoucnost našich střelců neznamenala pro Uhříněvské debakl. Pár minut před koncem byl po druhé žluté vyloučen Kuba Pospíšil a domácím tak svitla jiskřička naděje. Tu ještě podpořil Peťa Jaroš, který 5 min. před koncem snížil na 1:3, když prostřelil jinak opět spolehlivého Mártyho. Ale z pohledu domácích to byla labutí píseň a utkání tak za tohoto stavu dospělo do svého konce. Důležité 3 body z venku jsou na světě a s nima i jakési morální zadostiučinění.
Neodpustím si poznámku k chování domácích hráčů, kteří ač to nemaje zapotřebí se občas uchylovali k unfair hře, která se projevovala nasimulovanými pády při normálních soubojích. Zejména hráč s číslem 2 je v tomto oboru mistr svého řemesla. Občas každý nasimuluje pád, ale v tomhle případě to bylo už trošku moc a nepochybuji o tom, že je to jeho styl hry. No jen tak dál ?Pane Dvojko,? určitě po skončení kariéry najdete uplatnění v nějakém prestižním hereckém spolku. Ale ani se moc nedivím jeho chování, když herecké geny má v sobě i trenér domácích, který nás po zápase zamknul v šatně a dělal jakoby nic. No unést porážku dokáže jen málokdo, přesto věřím, že v domácím táboře je řada kluků, kteří se chovat umějí. Těm děkuji za hezký zápas a těším se na jaře na odvetu.
Našim hráčům děkuji za výborný výkon. Výhra je naprosto zasloužená. Díky kluci jen tak dál.
Sestava FC Háje JM:
TLUSTÝ Martin - PAVELKA Michal, HARTMAN Jiří, SLABÝ Jan - POSPÍŠIL Jakub, HRŮZA Karel, JANOUŠEK Jiří, OSTRIHOŇ Tomáš - JABLONSKÝ Jan, KASAL Tomáš - DUB Tomáš
Střídání:
72. AKSAMIT Martin za Jablonského
80. BUBENÍK Pavel za Kasala
Nenastoupil MATĚJOVSKÝ Jan
Trenér: SÝKORA Petr
BRANKY:
44. Pospíšil (0:1), 47. Dub (0:2), 79. vlastní Sedláček (0:3) a 88. Jaroš (1:3)