lupráce
Na hřišti A nebylo k vidění moc branek, za celý zápas jich bylo pět, to není žádná hitparáda. Z důvodů škol v přírodě a zranění za nás nastoupilo pět kluků z ročníku 2005, někteří se u nás začínají objevovat pravidelněji, pro některé to byla premiéra, tím i děkuji za ochotu za nás nastoupit a odvedenou práci. Branky sice dával Tom, ale sám na hřišti by nic nedokázal, k tomu je potřeba podpora celého mužstva, která dnes byla od zadních řad, v první části jsme vyhráli 1:0, v druhé nám soupeř vrátil výsledek z předešlé části a po poločase to bylo smírně po jedné brance na každé straně, kluci se občas báli si dovolit něco více směrem dopředu, těch pár akcí jsme mohli vyřešit lépe, za první půlku jsme měli i obrovské štěstí, soupeř měl spoustu šancí, ale díky obtěžování hráčů, jsme mu zakončení znepříjemnili a tím to neměl jednoduché. Bylo vidět, když se soustředíme, tak se dá hrát s každým, je to zkrátka jenom o hlavě, nesmíme jít do boje s kalhoty dole, jestli budeme odvádět více takových výkonů, tak nás to může posunout nahoru, porážka 3:2 na tomto hřišti je krásný výsledek za celý zápas. Navíc, to hráli i chlapci stejně staří připočteme, že na první ploše hrálo za nás pět hráčů z ročníku 2005. Pochvala patří nejen střelci, ale i ostatním hráčům včetně Danyho v bráně, který si připsal dvě nuly.
Na druhém hřišti to bylo něco jiného, kvalitativně jsme byli minimálně o dva stupně níže. V liché části jsme inkasovali dvakrát po 5 ti brankách a v sudé to bylo po 2 gólech, to nám dělá 14 kousků do naší sítě, polovina inkasovaných branek být nemusela, zde jsme naopak nechávali den otevřených dveří, naši nebyli schopný zachytit pohyb hráčů, nechávali jsme spoustu času na zpracování míče soupeři a dostatek místa k pohybu, místo důrazu jsme se vyhýbali, abychom náhodou nepotkali soupeře. Směrem dopředu to bylo utrpení, když už jsme se dostali dopředu, tak si tam nepřihrajeme, nebo si krademe míč od nohy, to je obrovská škoda, ale i tak jsme si vytvořili za druhou půli minimálně 8 – 10 mini šancí, na to vstřelit i nějakou branku, nejblíže k tomu měl Maty, Turbo, Barbie, Kája, Jirka, Karlos. Tahle parta by potřebovala se více soustředit na hru a ne kde co lítá, k tomu přidat disciplínu ne si běhat po hřišti všude a přitom nikde, potom by celkový obraz byl jiný, proto nelámeme hůl, zkrátka jsou děti a potřebují na vše více času, aby pochopili dění na hřišti. Potřebují odehrát spousty utkání, aby to dostali pod kůži, někomu to stačí říct 3x a jiným stokrát a stejně to nestačí, že Maty a Šimi?!!!
Více na: http://haje2004.webnode.cz/hodnoceni-zapasu/minule-zapasy/g3b/jaro-2014/fc-haje-sk-slavia-praha/