Hodnocení sezóny 2013/2014 - starší přípravka 2004

1) Zhodnocení jarní části

• Po podzimní části, jsme se vrhli na turnaje, kde se nám střídavě dařilo plnit cíl, ten byl střílet více branek a pojmout hru více týmově. Během turnajů jsme hráli nejen dopředu, ale i směrem dozadu dobře, kluci si nahrávali a vytvářeli spoustu šancí ke skórování, vyhýbala se nám zranění, víkend po víkendu jsme byli sehranější. Po turnajích jsme byli trochu namlsaní hrou, kterou bychom si představovali přenést i do soutěže, jenže přišel první zápas na Julisce, který byl z našeho pohledu nejhorším na jaře, navíc v dalším týdnu jsme přišli o Votyho, který si zlomil klíční kost a pro celé jaro byl odepsaný, navíc týden na to si Kubík na MC Donald cupu, zlomil ruku a byl vyřazený až do posledního zápasu, v druhém týmu si pro změnu zlomil prst Vojta, tak jsme si kolikrát připadali jako na Arsenalu, jestliže nebudu počítat kašílek a rýmičku, tak jsme neměli celé jaro kompletní kádr a z 27 dětí jich kolikrát bylo k dispozici 14 a ne všichni jsou připraveni při vší úctě k utkáním. Pozitivní je zapracování mladších hráčů z ročníku 2005, kde Alex a Sajmon odehráli spoustu zápasů a byli platnými členy týmu. Na jaře se v druhém týmu herně chytla Adélka, která si zápas od zápasu dovolila více věcí, z čeho máme radost, ale i náš Alex, který si poprvé zahrál elitní soutěž, překvapoval nejen zlepšeným pohybem, ale i chutí hrát. Střelecké akcie s přispěním ostatním pravidelně proměňoval Tom, který úročil práci ostatních. Určitě bych si představoval mnohem více branek, šancí jsme měli na více gólů v soupeřově síti, ale naše zakončení je tristní. Pohyb za míč, to je pro nás kolikrát záhada hlavolamu. Víme, že musíme rychle získat míč zpátky, ale skutek utek. Nejlepší zápas??? Byli by to nějaké ? z určitých utkání, kde jsme kolikrát byli lepší nejen na míči, ale i ve hře – Slavie, Meteor, Motorlet, Tempo. Vždy se jednalo o část hry, ze které bychom si měli vzít to dobré a zkusit přenést toto do hry po delší úsek, protože na to hráči mají, chce se to jen soustředit.  
• 
  

2) Zhodnocení celé sezóny - porovnání podzimu a jara

• Porovnám-li podzim s jarem, tak jsme zaostali střelecky, chybělo nám více klidu v zakončení, otázkou je jak by hra vypadala, kdyby všichni byli zdraví a doplňovali bychom druhé hřiště šikulkami z 2005, ale na kdyby, se nehraje.  Plusem je, že se nám chytili brankáři, i když to tak nevypadá, ale při sledování zápasů mají dobrý průměr, ne vše pokaždé je za zády :-). Na jaře jsme se dostali podle mě do více zakončení, ale chyběl nám klid před brankou a důraz, taková touha dát branku, řešit situace rychleji. Na hráčích je vidět menší i větší zlepšení, dle jedinců, ale i naši soupeři jdou krůček po krůčku za svým cílem.
• 
  

3) V čem mužstvo splnilo očekávání

• Pomalu začínáme tahat za jeden provaz, ještě nás čeká spousta práce, ale to se týká i tréninkové morálky, kde řada udělala pokrok, je to vše jen o hlavě, až to všem dojde, že to nedělají kvůli trenérům, ale pro sebe, tak si myslím, že to bude přínos, jak pro hráče, i pro tým. Líbilo se mi, že už neležíme po každém souboji, i to že chceme hrát, když se nedaří, je vidět i touha po vítězství, ale výsledek v těchto kategoriích není důležitý, to by si všichni měli uvědomit, důležitý je pocit ze hry jednotlivých hráčů, kolikrát někteří mají vynikající pocit i po výkonu, kdy se jim nepodařilo lautr nic, ale chce to ještě chvíli, než si uvědomí, že dělají chyby, ale ruku na srdce, kdo z dospělých nedělá chyby??! A jsou to přeci děti, ne stroje, mají nárok udělat chybu a je jen na nás, abychom jim ukázali, kde je a doufat, že jí příště neudělají, a pokud ano, tak znovu do kolečka :-)
• 
  

4) V čem naopak mužstvo zklamalo

• Zklamali jsme v produktivitě, na trénincích trhají sítě, v utkání posílají na soupeře šneky, to je jeden z důvodů. Pohyb, nejde zde o kondici, ta není špatná, ale jsme líní pomoci jeden druhému, nabídnout se bez míče, zrychlit a při vší úctě nemáme pomalé všechny hráče, ale je to jen v hlavě, udělat ten krok navíc a zkusit štěstí, zda to vyjde, a když ne, tak rychle zpátky. Někteří hráči v přístupu, proto jsem rád, že k nám jdou noví kluci, kteří budou konkurencí, a my můžeme nechat sedět ty, kteří to flákají, i když mají mnohem na víc, to se týká Jirky a Karlose především, od kterých čekám zlepšení příští rok.
• Zklamaný jsem byl, jako trenér z úrazů i z dlouhodobých nemocí, které svěřence po celou sezonu naše hráče trápila a bránila jim v progresu, to se hlavně týká Matýska, Votyho, Kubíka, ale i Stániče s Jedlí a Vojtou, kteří trávili na marodce po celý rok nevíce času :-(

5) V jaké oblasti nastal největší posun?

• Největší posun bych viděl v tom, že se k nám chtějí přidávat noví hráči, touhu se zlepšovat, i když výsledky kolikrát nejsou tolik vidět, i zlepšená morálka, někteří přidali na rychlosti i technice, další pozitivní věcí je, že každý chce hrát, někteří sice mnohem raději mají rádi pouze tréninky, protože proti silnějším soupeřům nejsou tolik u míče, jako v přípravných zápasech.
• 
  

6) Kdo tě nejvíce potěšil? Kdo udělal největší pokrok?

• Po celý rok mi dělali radost všichni :-) někteří i starost :-(, ne je složitý říct pár jmen, protože vždy je vidět práce celého týmu, ale co se týče branek, tak pochvalu si zaslouží Tom, vzadu to oddřel Mára, v bráně předváděl psí kusy Dany a technické kousky zas Týčko, co se týče druhého mužstva tam byla tahounem Adélka, která se zlepšila, svou zarputilostí Alex, rychlostí zlobil Turbo, v bráně lovil Krýša a sekundoval jim Vili, ostatní se snažili, ale chce to mnohem více, protože věřím, že na to mají, ale musí začít nejdříve u sebe, protože mojí podporu mají, nevadí, že něco zkazí, když to chtějí hned napravit místo hereckého představení :-(
• 
  

7) Plán do nové sezóny 2014 / 2015

• Tak určitě :-), dát mnohem více branek, méně jich dostat. Zapracovat na rychlosti, protože tam máme rezervu, zlepšit koordinaci a zpevnit tělíčka těch našich mravenců. Zkusit předvádět hru, která se bude líbit, nehledět na výsledky, ale na předvedenou hru. Uplatnit dovednosti, nebát se hrát s míčem jeden na jednoho a zlepšit se jako celek, protože spoléháme na jednotlivce, na kterých je až moc závislá naše hra. Závěrem, kdo se bojí, nesmí do lesa, natož na fotbalový pažit, chce si to více věřit, protože společně krůček po krůčku toho dosáhneme :-)