lupráce
Ukázalo se, že déšť není úplně naším kamarádem, hlavně co se výše zmíněných herních činností týče, nicméně i tak jsme s Ďáblicemi sehráli relativně povedené utkání, korunované čtyřmi brankami v síti soupeře. Co nám dělalo potíže, je tradičně roztahování hry a osobní souboje. Ďábličtí kluci rozhodně častěji ze soubojů vycházeli vítězně a nás stálo pak další síly míč opět získat pod kontrolu nemluvě o komplikaci v podobě kluzké umělky.
Další bolístka, která je s postupujícím časem stále evidentnější, je naše rybí pojetí fotbalu. Skutečně naprostá absence mluveného projevu degraduje náš výkon řádově o desítky procent. Jak by to bylo jednoduché, kdybychom se mohli spolehnout kromě zraku i na sluch, odpadla by většina místy zbytečných soubojů nemluvě o silách, které by to ušetřilo. Alespoň vidíme, na čem je třeba ještě pracovat. Góly si rozdělili Alex se Simonem, jejich vyšší úroveň byla cítit, ale i méně nastartovaní kluci neodvedli špatný výkon, přestože na uskutečnění všech dovedností, které se učíme, potřebují o něco více času.