lupráce
T.K.:
Začněme ale od těch příjemnějších postřehů. Primárně to byla bojovnost, odehrát zápas bez střídání proti týmu, který točí 3 střídající kluky, to rozhodně stojí nějaké síly a ani v poslední čtvrtině kluci nepřestávali bojovat, naopak mi přišlo, že na závěr zápasu tlačili ještě víc. Za druhé bylo již vidět, že kluci začínají vnímat hřiště, ne všichni lítají zběsile za míčem, ale naopak hledají volné protihráče, které si obsadit a když někdo zůstane jako poslední při rozvíjejícím se útoku, nevyrazí jako blázen za ostatními ale drží si odstup a čeká na vývoj situace. Díky tomu naše obrana působí mnohem pevněji a jednotněji než doposud.
Směrem dopředu pozitiv není tolik, primárně kvůli již na začátku zmíněnému problému, a to je střelba na branku a proměňování šancí. Kdybychom dali branky, ze šancí, do kterých jsme se dostali, mohli jsme soupeře přestřílet, ale takhle jsme se zmohli na jeden pouhý gól a to je prostě málo. Příprava na střelu nám trvá strašně dlouho, a když už se ke střele dopracujeme, nemá razanci a ani přesnost.
Jednotlivě si každý z kluků zaslouží pochvalu, nicméně pořád je co zlepšovat, Vašík s Vildou, ač směrem dopředu umějí zabrat, směrem dozadu né vždy chtějí stejně tak. Zapracovat musejí na náběhu do prostoru od hráče, aby měli víc času na hru s míčem a na zakončení. Vilda jeden gól zařídil a stejně jako Vašík mohl dva až tři dát, chce to začít šance proměňovat, kluky to uklidní a zvedne jejich výkon. Filip Francl odvedl uprostřed hřiště solidní práci a měl o hře přehled, ten by to chtělo ale přenést i na spoluhráče a víc na ně mluvit. Lukáš Veselý předvedl prozatím nejlepší výkon ze zápasů, ve kterých jsem ho viděl a svůj gól si zasloužil, měl přehled o hře, směrem dozadu tvrdý, směrem dopředu kreativní, svůj gól si zasloužil, stejně jako Filip ale musí svůj přehled přenášet komunikací na ostatní, zlepší a zjednoduší to pak hru celého týmu. Martin Zoul, ač bojoval, tak mnohdy na špatné straně hřiště, bojovnost oceňujeme, ale když pak kluci chybí vzadu, je to větší problém a tak by to do příště chtělo méně hrrrr a více v klidu a přemýšlet. Na závěr Domča Mareš, který odehrál polovinu zápasu v brance, chytal spolehlivě a odehrál dobrý zápas, jenom občas při rozehrávce by to chtělo zjednodušit třeba přihrávkou do běhu nebo v případě rozehry od brány naopak hru zklidnit a počkat až si kluci naběhnou.
M.V.:
Současně s mistrovským utkáním jsme odehráli na druhém přátelské s kluky, kteří ještě nemají tolik zápasových zkušeností.
Zatímco vedle se hrál mistrák, po domluvě s domácím trenérem odehráli přátelák s Počernicemi také kluci, kteří okusili zápasové vzrušení jen několikrát, ať už z důvodu menší nastartovanosti, absence registračky nebo poněkud slabší morálky na tréninku. Ač by se mohlo zdát, že všechny tyto předpoklady budou vést nevyhnutelně k tomu, že to bude stát za starou belu, opak byl pravdou. Kluci běhali, bojovali a až na několik nakopávek, kdy chlapci neodolali míči laškovně kutálejícímu se proti noze, se několikrát podařilo vyšachovat soupeřovy plejery umně zahranou kombinací, kdy míč měnil majitele skutečně co 3 vteřiny. To byly chvíle, kdy jsem nevycházel z údivu. Hodně tomu také pomohlo, že se v tu chvíli dařilo roztáhnout hru, takže zákonitě se dostavil větší čas na zpracování, podívání se a vymyšlení dalšího postupu. Když si tohle kluci uvědomí, určitě jim to do budoucna pomůže. Naprosto skvělý zápas odehrál z mého pohledu Alex Matouchanh, kterého musím velmi pochválit za to, jak neúnavně lítal místy až nad plán na druhou stranu hřiště, za což byl odměněn jednou brankou. Gólově plodný zápas odehráli také Míša Bláha s Kubou Černým, kteří si připsali po hattricku, respektive po dvou gólech. Ale ani Péťa s Oliverem si nevedli vůbec zle a do budoucna se určitě budeme snažit dále tyto přáteláky realizovat.