lupráce
Komentář
6. kolo - SK Aritma - FC Háje A - 10:3 - (4:1)
Neděle - 11.10.2015
Sestava:
Kubík = Tyko - Marco - Dali - Turbo - Voty - Tom - Lego = Vili - Budi - Alexis
Branky:
2* Tom; 1* Alexis
V nedělním odpoledni jsme zavítali k soupeři, se kterým jsme do dnešního dne také nehráli a nevěděli jsme, co ještě máme čekat od soupeře, poprvé jsme měli možnost nastoupit proti soupeři, který proti nám nastoupil komplet s ročníkem o rok výš, kvalita soupeře byla nejlepší, ale má to velké ALE. Před utkáním jsme se bavili, co je potřeba udělat lépe, abychom nedávali šanci soupeřům, jenže vše, co jsme si řekli, tak kluci dělali přesně opak, nebo jim v prvním chladném počasí zamrzly sluchovody, poslední variantou je, že slova trenéra měli chlapci u zadní části těla. V zápase jsme nebyli rozhodně horší, co se týče práce s míčem, jenže první dvě branky, které jsme dostaly, byly velice laciné, dvě střely z dálky doprostřed branky, Kubík proti sluníčku viděl, lidově prd a dle toho to dopadlo, jenže chlapci nechali soupeři tolik místa, že si mohl postavit hrad, než jsme dostoupili protihráče. Třetí branku jsme opět inkasovaly po souhře individuálních chyb po našem rohu, který jsme zahrávali, Kubík vyběhl proti soupeři, ale poté udělal krok zpět a pak znovu proti protivníkovi a to byl čas, který scházel v zabránění šance, ale ještě předtím jsme zahrávali penaltu za stavu 2:0 pro Aritmu, kdy si pro penaltu došel Tom, jindy neomylný střelec Kubík, bohužel selhal, ale i takové dny jsou. Do druhého poločasu jsme vyměnili brankáře, ale bohužel Budimu, se dnes nedařilo, nevzal si své rukavice a půjčené mu nesedly a spoustu míčů vyrážel před dobíhající kluky, které naši obránci nechávali dorážet do prázdné branky. Při celkovém pohledu a s odstupem si troufnu říct, kdyby se hrálo o týden později, tak to bude jiný zápas, protože dnešek byl den BLBEC. Bohužel dnešní zápas jsme prohráli již v šatně a to v hlavě, jak se říká STRACH JE NEJVĚTŠÍ NEPŘÍTEL, který dokáže velké věci, na druhou stranu nemohu klukům vytknout, že by se nesnažili, mohli jsme zalézt a čekat jen na brejky, ale to není náš styl, chceme hrát otevřený fotbal nahoru dolů, a není každý den posvícení a dnešní zápas, byl tou správnou fackou, možná si kluci uvědomí, co je potřeba, protože vše se učíme na trénincích, před každým utkáním si to připomínáme, mohli jsme vidět, že když jsme hráli na dva doteky, tak soupeř nestíhal, ale pak jsme začali zbytečně tahat míč a to byl začátek konce, tudíž neházejme hlavu do žita a nestahujme kalhoty před brodem, když řeka je daleko. Hlavu nahoru, nejde vyhrát vše, ale těch deset branek je moc, chvílemi jsem si říkal, že si chlapci dělají z trenéra, asi dobrý den, že mu v tom počasí zvednou tlak, aby nezmrznul.