V tomto půlroce ji hrálo 6 týmů: Háje, ČAFC, Tempo, Březiněves, Kolovraty a Hostivař. Podzimní část byla zakončena turnajem na ČAFC. Co bylo pro mě hlavním poznatkem? Vyrovnanost a radost ze hry.
Důvody, proč tato soutěž vznikla, byly popsány v předchozích článcích. Rád bych se v tomto krátkém příspěvku ohlédl za přínosy a složil chválu jistým osobám. Protože v první řadě je třeba připomenout, že fotbal ve spodku pyramidy, je o dobrovolnictví a aktivitě lidí, kteří ve svém volném čase přispívají k výchově dětí, a to nejen té sportovní. Dobrovolně si tito lidé přihlásili soutěž i pro děti, které se neučí tak rychle či jsou v začátcích učení a tráví svůj čas ke svým soutěžním zápasům navíc ještě těmito zápasy. Patří jim velká pochvala, že to dělají. Odměnou jim může být mimo jiné radost dětí. Zápasy v JVL lize jsou vyrovnané. Nejvíce mám zpětnou vazbu od našich trenérů, rodičů, ale viděl jsem ji hodně od dětí přímo na hřišti.
Dnes se hodně mluví o akademiích. O výchově top hráčů, do kterých se investuje mnoho peněz, což je v pořádku. Je však potřeba myslet i na fotbal pro všechny, neboť 96% fotbalistů u nás se fotbalem baví a nedostanou se do profi sféry. To už je velká masa. Pokud nechceme, aby nám tito sportovci odcházeli od fotbalu, vytvořme jim podmínky. Mám radost, že se sešlo trenéři nadšenci a domluvili se na tom, aby právě tyto děti mohly hrát smysluplné zápasy pro svůj aktuální rozvoj.
Za mě převažují velká pozitiva, což jsem viděl na závěrečném turnaji. Navíc energie turnaje byla pozitivní, bylo slyšet více fandění než rady za klandrem, a tento turnaj i průběžné zprávy od trenérů v průběhu podzimu mne utvrdily, že tento projekt má svůj význam. Děkuji všem, kteří se na něm podílí a přeji, aby i další zápasy byly takové, jako na turnaji. Tedy vyrovnané a plné radosti :-).