lupráce
Komentář
FC Háje 05 – FC Háje 04 A 3:4 (1:1)
Branky: 1* Héňa, Maky, Alexis, Voty
Sestava FC Háje 04 A
Luky = Jura – Héňa – Maky - Alexis - Týnka – Lego - Voty = Fany
Jak se říká historie se neptá, jaká byla hra, důležitý je výsledek, bohužel mně jako trenéra zajímá hlavně hra, pokud je výborná, tak je podle toho i výsledek a dnes jsme výhru utrpěli. První poločas byl z naší strany, co se týče pohybu, náběhů, či soubojů úplně tragický, nehráli jsme dobře jako celek, jediní dva hráči obstáli tvrdší kritice – Voty a Týnka, ostatní odehráli průměrné utkání, kdy se báli chodit do soubojů a místo zakončení to často řešili až příliš individuálně, nefungovala ani komunikace brankář s obranou, případ první a třetí branky, částečně i druhé, kdy při řešení brejkové situace jsme měli být výš postaveni.
Samotnou kapitolou je Víťa, který si snad myslí, že budeme hrát rozestavení, jak se vyspinká, jednou chce hrát tam, podruhé zase jinde, ale nejdřív by to chtělo více pohybu na hřišti, nebýt líný na krok, sledovat, co se děje na hřišti, když ztratím míč, chtít ho dostat zpátky, ale hlavně jít do souboje, jestli jsi vyhrál dva souboje za 50 minut na hřišti proti mladšímu soupeři, to je žalostná bilance. V první půli jsme hráli v chůzi profesorský fotbal, jak nějaká stará garda, sice jsme měli více šancí, držení míče, jenže pak přijde jedna ztráta a soupeř z toho udeřil, opakovalo se to samé, co nás trápilo celý podzim, poté najednou svázané nohy a nervozita.
Místo toho si to chce věřit, bojovat, dát do hry srdce, rychlé přihrávky a náběhy po krajích, milionkrát si budete nabíhat a po milionté první přijde přihrávka, ale jen díky tomu, že se snažíte o náběhy, se otvírá více možností pro útočící hráče, který má v tu chvíli více možností řešení a soupeř si musí hlídat více protihráčů, na rozdíl od toho, kdy si jednoho útočícího v klidu pohlídají. Poté je tu sobectví spoluhráčů, kteří za každou cenu musí dát gól a střílí pomalu už od metra Háje, viz Jura, kluci mu to krásně náběhem připraví a výborně si najdou prostor, ale přichází nesmyslná střela z dálky, místo řešení v podobě narážečky, a tudíž i větší možnosti zaměřit přesně bránu.
V druhém poločase přišlo sice mírné zlepšení, ale pokračovali jsme v individuálním výkonu, místo týmového, až pochopí všichni, že s pomocí spoluhráčů a lepšího postavení to bude vždy jednodušší než proti přesile dvou až tří protihráčů. Klukům z mladšího ročníku gratuluji za nebojácný výkon, kdy neměli co ztratit a rvali se, pokud se budou takhle rvát i na jaře, tak půjdou nahoru, na rozdíl od našich hráčů, kteří k tomu přistoupili, jak k pouťovému utkání.
Po tomto zápase nás měla čekat Libuš, ale z důvodu nemoci na poslední chvíli nedala dohromady kvalitní kádr, tak jsme si nakonec zahráli na Schulhoffce proti sobě, kde padalo spousta gólů a pěkných akcí, z této sestavy si přidali dobrovolně Maky, Fany, Alexis, který to zrovna nepotřebuje, na rozdíl od dvojice Lego – Jura, kterým by to prospělo jako sůl. V tomto utkání potvrdil dobrý čich na branky Kony, který pomalu začíná tlačit na místo zakončovatele, jeho důraz, ale hlavně výběr místa může být na jaře důležitý. Tudíž by měli někteří pořádně zabrat.
Na Schulhoffově se sešla parta, která je zdravá a netráví čas mimo Prahu – Maky, Budi, Klárka, Barča, Kony, Aidam, Dimo, Tyko, Alexis, Fany, Kubajs a Juny, za odměnu si užili 70 minut hry bez střídání za krásného slunečného počasí. Po tomto zápase šel ještě Budi odchytat zápas v zimní lize, kde si nevedl špatně.