lupráce
Jaký byl důvod tvé kandidatury do výkonného výboru PFS a kdy jsi se k tomu rozhodl?
Přemýšlel jsem o kandidatuře více od ledna, kdy jsem se dozvěděl, že volební valná hromada bude v březnu. Zvažoval jsem, zda do toho jít. Mým cílem bylo jít tam za mládež. Háje jsou klub střední úrovně, pracující dlouhodobě dobře s mládeží a tak je vnímán i ostatními. Navíc i vzhledem ke své pozici v KM FAČR vím, že se bude dít mnoho věcí směrem k mládeži v krajích a okresech. Navíc při přečtení rozhovoru s Dušanem Svobodou v Pražském fotbalovém speciálu (k dispozici zde: http://www.fotbalpraha.cz/res/
Získal jsi 31 hlasů ze 78 platných hlasovacích lístků. Jsi zklamaný, že jsi se do výboru nakonec nedostal? Jaké byly reakce?
Přiznám se, že v první moment jsem měl smíšené pocity, když jsem se to dozvěděl. Trochu mě to mrzelo, ale převažoval pocit, že vlastně mám více času na mládež, protože ve VV PFS se neřeší jen mládež. Navíc nové směry a myšlenky, které Dušan Svoboda prezentoval, se týkají více infrastruktury, zdravotních prohlídek, talentované mládeže. Moje deviza je v mládeži jako celku. Součinnost v oblasti výchovy a rozvoje mládeže není o tom, zda sedíte ve VV či nikoliv. PFS se na mě může obrátit, případně budu aktivní, ale nerad bych, aby to bylo jen o Mansourovi nebo Hájích. Byl bych rád, kdyby se do toho zapojilo co nejvíce klubů, konstruktivně, protože by nám mělo jít o stejnou věc, a to je výchova a rozvoj mládeže.
A co se týče výsledku, kolik hlasů jsem obdržel, jsem velmi spokojený. Aniž bych cokoliv udělal, kamkoliv volal, protože jsem nechtěl jít touto cestou, získal jsem ve svém věku 2/5 hlasů přítomných delegátů. Stál jsem po boku lidí, kteří dokázali v součinnosti sehnat velké peníze pro kluby z magistrátu, přesto jsem získal přes 30 hlasů. Není to však zdaleka jen moje zásluha. Víc si myslím, že je to zásluha mých kamarádů z vedení Hájů, protože jsou Háje vnímány ostatními kluby jako klub pracující dobře s mládeží. A to je o spolupráci nás všech, kde každý má své místo a zapadáme do sebe velmi dobře.
Byl jsem připraven na valné hromadě říct, co je mým cílem, proč kandiduji, ale kandidáti nevystupovali. Říkal mi jeden kolega po výsledcích, že je to návrat do tvrdé reality. Nevnímám to tak. Děkuji všem delegátům za jejich hlasy, ať už mně či jiným, je to tak, jak to má být. Nic se nemění, makám dále.
Mluvil jsi o dění v mládeži v krajích a okresech, že by se mohly některé věci měnit. Můžeš být více konkrétní?
Za sebe vnímám velmi silně dvě věci. Tou jednou je plánovaná pozice tzv. Okresního Grassroots trenéra mládeže. Jedná se o to, že by v rámci Prahy mohli přibýt profesionální trenéři, kteří by se starali primárně o ty menší kluby, ať už co se týče metodiky či pomoci při náborech nebo komunikace se školkami a školami. Je třeba vytipovat lidi na svém místě. Když se vhodně vyberou tito lidé, je zde velký potenciál posunout celou oblast. Na jednom únorovém sezení s vedením PFS byl prezentován názor klubů, že po rozšíření soutěží, ke kterému dojde od sezóny 2017/2018, dojde k poklesu kvality. K poklesu kvality dochází již minimálně 5 let, ale nemyslím teď u minifotbalu, tedy u hry do 13 let. Přípravky naopak, co se týče herní kvality, jdou nahoru. Úroveň šla dolu od starších žáků výše. A to jsme na tom v Praze ještě dobře v porovnání s ostatními kraji. Proto je potřeba pomáhat klubům na nižší úrovni, pak z toho budou těžit všichni, celý fotbal půjde nahoru, a k tomu by mohli pomoci právě tito trenéry.
Druhou věcí, která ovlivní situaci v Praze je právě zmiňované rozšíření soutěží v lize, potažmo v divizích žáků a dorostů. Jestliže se některé týmy v Praze posunou o patro výš, oslabí to úroveň krajských soutěží. Je zde však potřeba si říct jednu věc. Kluby, které hrají v krajských soutěžích už nemají těch vyrovnaných zápasů tolik, v kategorii starších žáků či dorostu. Tímto mezistupněm, tedy vytvořením divizí, se srovnají soutěže a jejich úroveň. Dojde ke srovnání úrovně i v kraji, která bude nižší. A tím se dostávám na začátek, kdy je potřeba starat se o kluby dole, pomáhat jim s tou činností. Praha je v mnoha ohledech vůči republice specifická. Čísla hovoří za vše, 61% mládeže ku 39% dospělých, v ostatních krajích to mají naopak. Proto věřím, že mládež si uzme největší krajíc pozornosti i v budoucnu.