lupráce
Komentář
Začátek utkání nenasvědčoval tomu, že bychom se měli bát až do konce, že přijdeme o pocit vítězství a neporazitelnost v této soutěži, kdy jsme jen jednou na jaře prohráli a držíme se těsně pod bedýnkou. Vážíme si charakteru hráčů, kteří mají vždy už jeden zápas v nohou, přesto se dokážou vyhecovat, ale hlavně se bavit hrou a pomáhat slabším spoluhráčům v dalším rozvoji, protože slabší jedinec ví, že když se něco nepovede, tak to ten silnější napraví.
Každý ví, že při dobrém rozpoložení se učí lépe a hráč si více věří a zdokonalování jde rychleji, než když se prohrává a tento trend pomalým zapracováváním děláme již několikátou sezónu a letos nám vyletěla řada komet, od kterých by nikdo nečekal, že budou pomalu tahouny týmu, ale hlavně je vidět, že jsou šťastní, že je ostatní respektují, ale i tak je čeká ještě spousta tvrdé dřiny, ale o tom je sport, kde to bez odhodlání a lásky ke sportu nejde, i když to kolikrát bolí, tak musíš vstát a inkasovat další a další ránu, důležité je to nevzdávat a pokaždé se tomu postavit čelem.
Tudíž dnes pochvala všem zúčastněným, první branku jsme si dali téměř sami, druhou se Týnka nedohodla s Maky, ale ani tato rána Maky nesrazila, protože v poslední minutě chytila penaltu, kdy krásně vymazala střelce, to je příklad přesně toho, že můžeš inkasovat spoustu ran, ale na konci musíš vstát a mít vůli po vítězství, protože bez ní to zkrátka nejde, takže díky za podporu rodičům, kteří fandili na rozdíl od hostujících včetně trenérů, kterým se furt něco nelíbilo, lepší je se soustředit na hru než na to, zdali něco rozhodčí pískne, protože to nikdy neovlivníme a zbytečně se naše síly upírají k něčemu, co je zbytečné a ze zkušeností, čím více do rozhodčích šijete a pořváváte na ně, tím více Vás zaříznou.
Branky: 2* Alexis, 1* Voty
Sestava: Maky = Marco – Luky – Turbič = Lego – Nosíno – Johny = Alexis ==) Hajny – Dimo– Jura – Maty – Týnka – Voty – Juny – Kony - Barča