lupráce
Komentář
Kolovraty však nepatří mezi naše oblíbené protivníky. Je to dáno také tím, že někteří kluci se vzájemně znají a na hřišti se různým způsobem provokují. Odvádí je to od soustředění na hru a zápas provázejí emoce.
Platilo to i tentokrát. Řada tvrdých soubojů, slovní kontroverze nejenom na hřišti, ale i mezi hráči a diváky a také hostujícím trenérem tvořili kolorit zápasu. Přitom, když se normálně hrálo, měli jsme převahu. Vždy jsme se dostali do vedení, ale zbytečnými chybami jsme soupeři umožnili živit naději na bodový zisk. V momentu, kdy jsme Kolovratům odskočili na rozdíl dvou gólů, přitom nikdo nevěřil, že by zápas neskončil jinak, než vítězstvím Hájů.
K remíze přispěly naše fatální chyby. Zároveň menší pohyb v některých částech utkání, pomalejší práce s míčem a zbytečně moc pokusů o individuální akce. To pomáhalo bojovným hostům držet přijatelný výsledek a živit naději na alespoň remízu.
Tu definitivně zajistil gól, který jsme inkasovali chvíli před koncem. Na tuto branku už jsme neměli čas reagovat. Také díky výhružkám z hostující lavičky, aby mladý rozhodčí nenastavil ani vteřinu. Byť v průběhu druhého poločasu se nehrálo zrovna plynule.
My jsme si tradičně vypomohli standardními situacemi, ze kterých jsme vstřelili tři branky. Všechny měl na svědomí náš stoper. Zbývající padla po pěkné kombinaci a nahrávce útočníkovi, pro kterého nebyl problém z desítky zakončit. Inkasovali jsme buďto po trestných kopech, nebo laciných ztrátách míče. Dalo by se říci, že jsme góly Kolovratům velkoryse nabídli. Hosté nebyli proti a vezou si domů bod.
Kluci zůstali na druhém místě v přeboru. Pokud na něm budou chtít zůstat, nezbývá jim nic jiného, než v posledním kole vyhrát na hřišti Vltavínu. V neděli do 17 hodin se můžete přijít osobně přesvědčit, zda se jim to podaří a stanou se vicemistry Prahy v kategorii mladšího dorostu.
Remízu s Kolovraty uhráli: Pospíšil, Zábranský, Semecký, Kolář, Gill, Hartman, Hadraba, Hůlka, Sonakiya, Nafarieh, Lebeda, Melichar, Coulibaly, Jun, Chomát