lupráce
Začátek zápasu se nesl v duchu mírné převahy hráčů domácího týmu, do nebezpečných situací, které by mohly rezultovat ve vedoucí gól, se však nedokázali přes důsledné napadání a obsazování propracovat. Jediné ohrožení naší branky hájené znovu oporou Markem Binderem (absentujícím v minulém kole vinou reálněsocialistického přežitku v podobě škol v přírodě) tak přišlo přibližně po necelých deseti odehraných minutách zásluhou trestného kopu, odpískaném po jednom z tvrdých střetů ve středu hřiště. Prudký a vysoký centrovaný balón, zahraný od půlící čáry urostlým hráčem domácích, doplachtil až na nohu domácího útočníka, který se (ač tísněn obráncem) prosadil ke střele přímo z voleje. Ta naštěstí mířila mimo tři tyče naší brány. Tento střelecký pokus orámoval úvodní tlak domácích, poté se hra vyrovnala a přesunula převážně na střed hřiště. Oba týmy se v prvé řadě soustředily na úkol nevyrobit zbytečnou chybu, to však v žádném případě neznamená, že by se nesnažily vymyslet rychlou a nápaditou akci, kterou by se výrazněji prosadily do zakončení.
Ve stejném duchu se pak odehrával i druhý poločas, hosté z Hájů (kteří měli v hledišti zřetelnou převahu, za což patří dík všem příchozím) se však postupem času osmělovali stále více. Začínalo se zdát, že jsou to právě oni, kdo i přes výškový a věkový handicap budou mít ve zbývající čtvrtině fyzicky navrch. To svědčilo jak Danu Hájkovi, který získával stále více prostoru pro své technické finesy a kolmice směrem na útočníky, tak i krajním záložníkům, kteří mohli konečně operovat více na půli soupeře a posílat centrované míče před jeho bránu. Zejména některé rohové kopy zahrávané Tomášem Krtilem a Vaškem Moravcem poletovaly v nebezpečných letových hladinách, pohříchu však většinou v okamžiku, kdy na hrotu operoval Adam Havránek, po kterém by vzhledem k jeho vzrůstu bylo zjevně zcela bláhové očekávat vzdušné hlavičkové souboje s věžemi v obraně domácích. Ani naše zvýšená ofenzivní snaha v poslední desetiminutovce tak bohužel nevedla k vypracování takové střelecké příležitosti, která by vyústila v pokračování stoprocentních bodových zisků. V utkání se proto nakonec zrodila vcelku spravedlivá bezbranková remíza. Domnívám se však, že takový zápas, odehraný ve vysokém tempu a s nepolevující snahou obou týmů o strhnutí výsledku na svoji stranu, musel diváky bavit i bez gólového koření. Z kolektivního výkonu Hájů lze tentokrát jen těžko někoho vyzdvihnout individuálně. Absolutorium si zcela jistě zaslouží obrana (dle počtu inkasovaných gólů nejlepší v soutěži), která nepropustila na svého gólmana jedinou přímou střelu, defenzivní úkoly si ale v tomto zápase plnili obětavě a bezchybně i všichni hrající záložníci. Pro klíčový zápas podzimu (proti dosud vedoucímu Tempu), který nás čeká již v sobotu ráno na domácím hřišti, si tak budeme přát k poctivě odvedené práci po celém hřišti i nějaký ten vstřelený gól v síti soupeře.
Sestava: Binder - Hejný, Worsch, Smolák, Moravec, Hájek, Podhorský, Krtil, Havránek, Merrell, Hlaváček (MŽP), Vlček (MŽP)