lupráce
Proč je třeba princip přepnutí zasazovat co nejčastěji do tréninku? Jak často ho do tréninku vkládat? Od jaké kategorie? To jsou jen jedny z mála otázek, které se k danému tématu vážou. Na první z nich je jednoduchá odpověď. Chtějí – li trenéři po hráčích v zápasech, aby rychle přepínali, když ztratí míč, nebo ho získají, je třeba přepnutí dostat do tréninku. Aby hráči přepínali automaticky. Lze udělat tréninky, kdy se přepnutí objeví v 90% hrách a cvičeních. Nevědomě či vědomě pak hráči získávají návyk, ztratím balón, chci ho co nejrychleji získat.
Od jaké kategorie princip přepnutí vkládat? V podstatě od nejmenších. Hra na babu je jednoduchou ukázkou, kde se přepnutí objevuje. Když hráč s babou chytí utíkajícího hráče, předává mu babu a hned utíká pryč. Naopak hráč, který babu dostal se jeho či někoho jiného hned snaží chytit. Jak na to?
Je třeba se zamyslet nad tím, jaká cvičení a hry se na tréninku objevují a čím končí. Zda tam, kde se přepnutí neobjevuje, je možné ho dostat. Často se to stává u bagovek, respektive u baga jako takového. Čím často končí bago? Dotekem hráče uprostřed. Toto je obvyklá forma, kterou trenéři praktikují (i když nastává výrazná změna, kdy více a více trenérů přebírá inspiraci právě z licencí a nastavují podmínky baga už tak, že se přepíná). Jak to vyřešit? Je více možností, jednou z možností je ta, že hráč či hráči uprostřed získají míč a někam ho vyváží. Útočící hráči tak mají šanci po ztrátě ještě míč získat. Další variantou je, že se v prostoru mezi bagy pohybuje trenér (např. tři skupiny kdy se bago hraje 3vs2) a hráči uprostřed se mění jen v případě, kdy nahrají míč trenérovi.
Princip přepnutí je také třeba začlenit do souboje 1vs1. Tak, aby útočící hráč při ztrátě automaticky získával míč zpět, zatímco obránce při zisku míč vyváží a rozehrává (tak jako se to děje ve velkém fotbale v zápasech). Tímto prvkem se může natáhnout čas jednotlivých dvojic v soubojích a mohou vznikat větší prostoje, to je možné vyřešit jinou organizací, buď vytvořením více stanovišť, případně vpuštěním více dvojic najednou.
Přepnutí je možné vložit také do střeleckých cvičení např. v podobě dohazování míčů od trenéra. Hráč tak po zakončení přepíná a soustředí se na další míč, který může přijít různými způsoby: po centru ze strany, vzduchem zpoza brány, zpětnou nahrávkou na vápno… Důležité je, aby dohození přišlo po zakončení prvního míče a po následné dorážce, neboť je vhodné dohrát první míč do konce. Je to stejné, jako s přepínáním. Chceme-li, aby hráči dohrávali akce ve vápně a dobíhali odražené míče, je třeba jim to umožnit v tréninku. Další míč(e) přichází tedy po dokončení první akce.
Nejpřirozenějším způsobem, jak rozvíjet přepínání, je hra samotná. Hra téměř v jakékoliv podobě. Házená, fotbal, basketbal. Pokud je možné se co nejvíce v tréninku přiblížit zápasu, učí se hráči více na nevědomé úrovni a dostávají do sebe návyky, které se pak v zápase přirozeně objeví.
Je třeba se zamyslet, čím se ukončují cvičení a hry v tréninku. Je možné dostat přepnutí do cvičení, kde zatím přepnutí není? Je možné nastavit organizaci tak, aby docházelo k opakovanému přepínání, a přitom byla většina hráčů v pohybu a zapojená do tréninku?
Níže je uvedeno pár příkladů, cvičení a her, kde se přepínání objevuje. Některé příklady se objevily již v předchozích dílech, byly uvedeny k jiným souvislostem, proto budou prezentovány i k tomuto tématu.
Cvičení 1 (souboj 1vs1 po střelbě)
Organizace:
Brankář, dva zástupy hráčů. Slalomová dráha, překážková dráha a připravené míče mezi metami (alespoň 4). Hráči po souboji připravují míč mezi mety.
Postup:
Hráči 1 a 2 startují ve stejný okamžik. Hráč 1 probíhá slalom a zakončuje. Hráč 2 mezitím provádí rychlé nohy a přeskoky a přebírá míč. Hráč 1 po zakončení brání, hráč 2 se snaží obejít hráče 1 a zakončuje. V případě zisku míče hráče 1 se souboj dohrává do velké branky a zakončuje hráč 1.
Varianty:
Různé druhy slalomu, překážek.
Postavení z druhého strany na střelbu levou nohou.
Při zisku bránícího hráče se hráč snaží vyvést míč na úroveň stojících met se stojícími míči.
Koučink:
Kam si hráč 2 navádí míč při převzetí?
Jak rychle přepíná hráč 1 po zakončení?
Co se děje při zisku/ztrátě míče? Jak hráči reagují?
Cvičení 2: Souboj 2vs2 více míčů otočené branky
Organizace:
Dvě otočené malé branky (florbalové či menší). Čtyři překážkové dráhy (žebříky, mety, …). Prostor cca 10 x 10 metrů.
Postup:
Na pokyn trenéra vybíhají hráči, provádějí koordinaci přes žebřík, překážky a přebírají míč. Cílem je vstřelit branku, branky jsou otočené tak, aby nemohli hráči střílet z větší dálky. Prvně hráči hrají dva míče uprostřed hřiště, po zakončení druhého míče trenér dává do hry míč třetí a dohrává se situace 2vs2.
Varianty:
Trenér vhazuje třetí míč po vstřelení první branky.
Místo fotbalu házená či rugby, gól platí jen hlavou.
Koučink:
Kam si hráči přebírají míč?
Hraje se situaci dvakrát 1vs1? Pokud ano, vnímají se dvojice navzájem z hlediska prostoru?
Co se děje po vstřelení 1. branky? Jak spoluhráči komunikují?
Cvičení 3 (bago 3vs2)
Organizace:
Hřiště 20x20 metrů, dva trenéři.
Postup:
Hrají dvě baga (může i více) 3vs2 ve vymezeném prostoru. Pětice jsou určeny a hrají proti sobě, mohou se v prostoru prolínat. Cílem tří hráčů je držet míč, aby ho dvojice nezískala. Dvojice je označena rozlišovákem, který drží v ruce (aby při výměně mohli rozlišovák rychle vyměnit a hra plynula). Cílem dvojice je získat míč a přihrát ho jednomu z trenérů. Tím se dvojice vymění a jde hrát s jedním hráčem z původního týmu ve třech. Trenéři se pohybují v prostoru.
Varianty:
Hra trojice na počet přihrávek.
Trenérovi je možné dát pouze přihrávku po zemi/vzduchem.
Místo trenérů použijeme branky a hráči zakončují do branek.
Koučink:
Jaké hráči volí přihrávky směrem k trenérovi?
Krátké, dlouhé?
Dochází k rychlému přepnutí trojice při ztrátě?
Kam si hráči nabíhají v závislosti na druhém bagu?
Cvičení 4 (Střelba ve vápně 2vs2)
Organizace:
Vymezený prostor před brankou, půlkruh, průměr cca 10 metrů.
Postup:
Hráči hrají ve vymezeném prostoru 2vs2 s tím, že jeden tým zakončuje, druhý brání. Trenér rozehrává na útočící hráče (v tomto případě červený tým) 10 míčů. Když obránci získají míč, zakončují do malých branek mimo vyznačený prostor. Trenér může hráčům dávat míč libovolně, po zemi, vzduchem, před obránce, za obránce.
Varianty:
Hrajeme v přečíslení či v podčíslení přidáním hráče.
Koučink:
Kam si hráči nabíhají?
Jakým způsobem zakončují? (před obráncem, snaha o obejití, vykombinování situace a dostatečný prostor před zakončením)
Cvičení 5 – Hra 6vs6 s přeléváním
Organizace:
Prostor cca 16x20 metrů, oddělení půlící čáry, dva týmy po šesti hráčích.
Postup:
Hraje se ve vymezeném prostoru cca 16x20 metrů ve dvou týmech po šesti. Cílem je udržet míč v obdélníku svého týmu. Na útočnou polovinu můžou tři hráči z druhého týmu, kteří se mohou libovolně měnit. Při zisku míče se snaží hráči dostat míč na svoji polovinu, kam přebíhají tři hráči z týmu, který ztratil míč.
Varianty:
Za 5 přihrávek bod
Koučink:
Jak dlouho vydrží hráči napadat? Jak jsou aktivní?
Jak hráči s míčem pracují se šířkou hřiště? Natahují ho?
Kolik přihrávek po sobě udělá tým, který má míč v držení?
Cvičení 6 – Hra 7vs7 těžiště hry
Organizace:
Hřiště 40x30 rozdělené do devíti zón, 6 menších branek, dva týmy po sedmi hráčích.
Postup:
Hrajeme hru 7 na 7 (případně jiný počet, ale spíše větší) v 9 zónách. Úkolem týmu, který nemá míč, je stlačování prostoru, může být maximálně ve dvou zónách do šířky a ve dvou zónách do délky. Trenér může rozehrát nový míč do hry, dochází k přepínání a vnímání prostoru a postavení, kde se hráči nachází a kam mají jít.
Varianty:
Kolik hráčů soupeře je mimo zóny, za tolik platí gól.
Koučink:
Jak jsou zapojeni do hry všichni hráči?
Není jeden hráč na pomezí zón, a tím pádem moc neběhá?
Jak rychle hráči přepínají?
