lupráce
Jaká je Tvá pozice na Hájích? Jak ses na Háje dostal?
Jsem trenérem ročníku 2009, vedoucím trenérem přípravkových kategorií a pomáhám v různých organizačních záležitostech k zajištění plynulého chodu klubu. Zároveň jsem aktivním hráčem mužů.
Na Háje jsem přišel jako čtrnáctiletý. S kamarádem Ondrou Károu jsme chtěli kopaní na plácku vyměnit za řízenou formu pravidelného tréninku. Na Háje chodili naši kamarádi ze třídy - Michal Černý a Radek Dupal (jehož táta byl zároveň trenér na Hájích), takže volba byla jednoduchá a na začátku deváté třídy jsme začali s tréninkovou docházkou.
Co Tě vedlo k tomu stát se trenérem?
Živě si pamatuju, jak jednou na začátku sezóny přišel do naší kabiny mladšího dorostu Oťas Litera (tehdá ještě Mansour). Nabídl nám možnost zapojit se do tréninkového procesu těch nejmenších. Bylo mi 16 let a přišlo to akorát vhod. Pár dní před touto nabídkou jsme se totiž s kamarádem Michalem Černým bavili o tom, že bychom rádi trénování vyzkoušeli. Přislíbena k tomu byla i finanční odměna, což nám středoškolákům znělo parádně. Dlouho jsme neváhali a Michal a já jsme se s Oťasem zapojili do tréninku tehdy nejmladšího ročníku - ročníku 2009.
Pamatuju si, že během svých začátků jsem snil o kariéře trenéra velkého fotbalu a velkých známých fotbalistů. Trénování dětí jsem bral v uvozovkách jako nutné zlo, kterým si musím projít, abych byl pak dobrým trenérem seniorů. Dnes mi to přijde trochu úsměvné. Mám na fotbal a na život úplně jiný pohled a ani nevím, jestli mě trénink dospělých ještě vůbec zajímá. Trochu jsem tím odbočil. Každopádně díky zkušenostem na Hájích jsem našel tu neuvěřitelnou krásu práce s dětmi, která mi změnila život. Jsem za to nesmírně rád.
Trénoval jsi i v jiných klubech? Jaké máš trenérské zkušenosti?
Jak jsem říkal, začal jsem u ročníku 2009. Nyní u něj působím už sedmým rokem a postupně jsem si s ním prošel kategoriemi předpřípravek, přípravek a nyní jsme v kategorii žáků. Tak nějak s nimi rostu a učím se. Za ty roky jsem na Hájích chvilkama působil i u jiných ročníků (například 2007 nebo 2013). Mám možnost každoročně vést výběry Prahy v kategoriích U10 a U11. V jiném klubu než na Hájích jsem ale netrénoval.
Hrál jsi aktivně fotbal? Řekni nám něco o své fotbalové minulosti potažmo současnosti.
S fotbalem jsem začal přibližně když mi bylo 6 let na blízkém Chodově. Nikdy jsem neoplýval nadáním, chyběla mi dravost, ale troufám si říct, že jsem byl vždy poctivý (nejen :-)) v tréninku. Každopádně fotbalové prostředí v tehdejším týmu mě hodně stresovalo a po dlouhém přemlouvání rodičů jsem přibližně v devíti letech s fotbalem skončil. Pak následovalo 5 let, během kterých jsem zkoušel různé sporty (florbal, stolní tenis, horolezení, squash... od všeho něco). Fotbal jsem si ale stále rád chodil zakopat ven na plácek a jak už jsem říkal, ve čtrnácti letech přišla touha se k němu vrátit.
Následovala ale ještě jedna fotbalová pauza, tentokrát kratší. Jsem ročník 1998 ale většinu fotbalových kamarádů jsem jako hráč mládeže měl z ročníku 1997. Když se tento ročník přesouval do kategorie mužů, někteří se rozhodli to zkusit, jiní skončili a já se rozhodl s fotbalem skončit také. Registrován jsem ale zůstal na Hájích, a tak když byla nouze o hráče (což před pár lety ve starších kategoriích občas bohužel byla, je skvělé, že teď už tomu tak není) jsem občas přišel vypomoct na nějaké utkání. K mému návratu do tréninku mě motivovali především kluci, které trénuju. Čím jsou starší, tím víc se zdokonalují a já chci co možná nejvíce oddálit ten den, kdy mě překonají (i když už možná nastal).
Každopádně nebýt vynucené corona pauzy, tak jsem s momentálním fotbalem, kterého jsem jako hráč součástí, maximálně spokojený. Máme uvolněnou mladou partu hráčů v kabině, mnoho z nich navíc trénuje na Hájích mládež... Společně jsme si užívali tréninky a postupně se zlepšovali. Nastupuji převážně za B tým na krajích hřiště, nejčastěji v záloze. Za ty roky jsem si ale zahrál na každém postu. Jednu sezónu v mladším dorostu jsem strávil i v bráně. Nebyli brankáři a já se nabídl, že tuto funkci zastanu. Dnes už si to neumím představit, i když pozice stopera mi sedí snad ještě míň. :D
Napadá Tě nějaký silný moment spojený s fotbalem, který jsi prožil?
Je toho mnoho mnoho mnoho. Fotbal zaplňuje můj život, především jeho posledních 7 let.
Každopádně obzvlášť rád vzpomínám na jeden pozápasový moment na turnaji v Třebíči roku 2018 nebo 2017. Ani nevím, proti komu jsme zrovna ten zápas s ročníkem 2009 dohráli, ale pamatuju si, že jsme hráli prostě hrozně. Šíleně špatný výkon a za těch asi 20 minut jsme dostali nakládačku třeba 8:0. Všichni jsme byli podráždění, otrávení, naštvaní, ono se nám vlastně nedařilo celý ten turnaj. Ležíme tak v trávě, po tomhle strašném výkonu a s touhle hroznou náladou, když v tom vidím Honzíka Moravce, jak má na své tehdy malé hlavě moje velké sluneční brýle a s úsměvem od ucha k uchu si jen tak pro sebe a možná i pro nás hraje na to, že je nevidomý. :D S radostí říkám, že jsme byli nejděčtějším mančaftem turnaje. :)
Máš nějaký fotbalový vzor (hráč, trenér…)? Jsi fanouškem nějakého českého nebo zahraničního klubu?
Jsem hlavně fanouškem Hájů. Zároveň ale nevynechám téměř žádné utkání Barcelony, které fandím přibližně 11 let. Obdivuju nebo jsem obdivoval hru Messiho, Iniesty, Xaviho nebo Ronaldinha.
Teď mimo fotbal. Jsi studentem nebo už pracujícím občanem? Kde studuješ? / Jaké je Tvé zaměstnání?
Momentálně jsem studentem druhého ročníku na Pedagogické fakultě Univerzit Karlovy, kde studuji dvouobor matematika-tělesná výchova. Před tím jsem dva roky studoval na Fakultě informačních technologií na ČVUT. Zároveň jsem na částečný úvazek zaměstnán na Hájích.
Jaké máš koníčky a čím rád trávíš volný čas?
Rád si zahraju jakýkoliv sport. Mám rád různé akce s přáteli, během kterých je dobrá společnost, dobrá zábava, nějaká ta aktivita a večer i třeba dobré pití, jídlo a hudba. Často si rád zahraju nějakou tu hru na počítači nebo konzoli. Snažím se během roku přečíst si pár knížek a udržovat základní schopnost ve hraní na kytaru. Během aktuálních dní mi došlo, že mi hodně chybí návštěvy kina případně i divadla.
Máš svůj osobní či trenérský cíl?
Být dobrým přítelem, partnerem, synem, no jednoduše člověkem. Rád bych byl po co možná nejvíce času svého života šťastný a dělal šťastné i lidi kolem sebe. Jsem si dobře vědom, že to není zadarmo a člověk tomu musí jít naproti.
Jako trenér chci co nejvíce lidí motivovat ke sportovnímu a zdravému stylu života. Rád vychovávám fotbalisty, ale jestli žádný z mých svěřenců nebude fotbal hrát vrcholově, ale každý z nich bude slušným člověkem s kladným vztahem k pohybu, budu usínat klidně.
Co se Ti vybaví, když se řekne FC Háje JM?
Radost, pohoda, štěstí.