Zimní soustředění ml.dorostu v Jizerských horách.

Samotný příjezd se maličko zkomplikoval, těsně před cílem a to asi 500 m od chaty.Tři ze čtyřech vozů muselo nasadit k nevoli řidičů řetězy, jelikož cesta na samý vrchol byla pouze protažená a ne chemicky ošetřená, jak jsme zvyklý z Prahy.Po zdolání kopce následovalo ubytování a seznámení se skromnou chatou.Poté večeře a osobní volno,které kluci využili buď individuálně na pokojích nebo u pingpongového stolu.

První den jsme začali řádnou přípravou našich prkének a určení správné mázy.Následovalo řádné rozcvičení a poté jsme vyrazili na sedmikilometrový seznamovací okruh.Seznamovací okruh vede zprvu po vrstevnici s mírnými stoupáními a klesáními.Druhá polovina okruhu je již zajímavější s ostřejšími sjezdy a delšími stoupáními.Všichni dojeli, nikdo se neztratil, nikdo nic nezlomil.Sedmikilometrový okruh jsme nevědomky zkrátili asi o dva kilometry, ale vydatně jsme je nahradili po obědě.Po snad chutném obědě a osobním volnu jsme ve dvě hodiny odpoledne vyrazili na podstatně delší okruh.Dá se říci, že jsme obkroužili úpatí kopce, na kterém jsme byli ubytováni.Hlavně závěrečné asi dvou až tříkilometrové stoupání bylo docela výživné a jsme s Martinem docela rádi, že kluci brblali potichu a tak jsme neslyšeli všechny vzkazy (komu asi?).Následovala sprcha,večeře a osobní volno.

Druhý den začal nástupem v 7,30 před chatu a krátkým rozcvičením (rychlé nohy,koordinace) a poté výběhem k rozhledně, kde jsme se však pohledy nekochali, nýbrž ostrým seběhem z kopce, vyrazili ke snídani.V 10.00 byl další nástup, ale již do námi oblíbené stopy.Tento den jsme také absolvovali dopolední běh volnou technikou, ale při počasí, které vládlo v pátek, by promazal i Bauerův servisák.Ve zmrzlé, zledovatělé stopě to byla opravdu dřina.Odpolední přípravu jsme proto zvolili nedaleko chaty a bez běžek.Připravili jsme klukům různé koordinační cvičení, které se střídalo se cvičením dynamickým (vše probíhalo na nakloněné rovině, tedy v kopci) a na závěr jsme si užili hlubokého sněhu při ragby.
Kluci vše zvládli tak, jak jsme si představovali a proto jsme před večeří vyrazili v civilu z kopce do Příchovic.K vidění je tu krásný sněhový bar, kde jsme si dali něco pro zahřátí(horká čokoláda atd.)

Třetí den nás mile překvapil asi třícentimetrovou sněhovou nadílkou z prachového sněhu.
Začali jsme opět ranní rozcvičkou a po snídani jsme se (alespoň my trenéři)těšili do stopy.Namazat v takových to podmínkách není až takový problém a proto jsme si za stálého tichého brblání užili, jak dopoledního, tak odpoledního výběhu(kluci to určitě musí potvrdit, že to byla paráda)

Čtvrtý den jsme již bez rozcvičky po snídani vyrazili opět, bohužel naposled do stopy.Dali jsme si okruh,který jsme omylem běželi den před tím.Nevědomky jsme odbočili na jiné křižovatce a odměnou nám byla pěkná trasa s pěknými sjezdy na které mají někteří kluci zajímavé zážitky (někteří si je zopakovali na tomtéž místě).Každý den jsme tak v průměru naběhali okolo 25 km.
K obědu jsme měli chutnou svíčkovou,věci jsme naházeli do aut a vyrazili do Prahy.

V závěru musíme poděkovat Ivovi Krauzovi, který se zhostil role týmového maséra a asi se nadřel více, jak my ve stopě s tím rozdílem, že on makal, když my měli volno.Myslíme si, že kluci si určitě zaslouženou masáž užili.My trenéři musíme klukům poděkovat, jak k tomuto soustředění přistoupili a i když jim to nebylo vždy po vůli, tak s občasným brbláním vše překonali.Je jenom škoda, že soustředění neproběhlo ve větším počtu hráčů.Ti, kteří se nezúčastnili, mohou jenom litovat.
Naše úsilí je doloženo v přiřazené fotogalerii.