lupráce
Sestava a známky: Bára 2-, Dlouhý 2-, Šimek 3, Kocík 4, Bořecký Matěj 4, Dolanský Jan 5, Dolanský Jakub 1-, Votápek Tomáš 3-, Čup 2, Řemenář 1-, Tulka 1-
Branky: Čup
Za krásného slunečného jarního počasí jsme se na domácím umělém ?pažitu? postavili druhému nejlepšímu týmu průběžné tabulky naší soutěže ? Čechii Smíchov. Náš doposavad jediný uhraný bodík vypadal proti soupeřovým 36 docela směšně, avšak je nutné podotknout, že náš bod se paradoxně a velice překvapivě zrodil právě v podzimním utkání se stejným soupeřem. Nebyli jsme tedy bez šance. Navíc jsme měli slíbeno několik posil z "áčka" a brankáře z "béčka" Lukáše Nerada. Dobrou náladu z perfektního počasí nám ovšem trochu pokazil hned úvodní sraz, na který dorazilo asi o 4 hráče míň, než jsme předpokládali. Postupem času dorazili na stadion Rozenek s Kocíkem, Lukáše Nerada jsme se však nedočkali, a tak musel v bráně zaskočit Pepa Bára, čímž se naše vyhlídky na kvalitní výsledek se tak poněkud ztenčily, jelikož bod na hřišti soupeře nám právě skvělým výkonem vychytal Fanda Moravec.
Pepa se však se svou rolí nakonec popasoval vcelku dobře a k udivení soupeře ho na začátku zápasu doplnili i ostatní háječtí hráči. Tentokrát jsme nevstoupili do zápasu ustrašeně, jak tomu bylo pravidlem v minulých utkáních. Naopak to byli právě naši kluci, kteří si vypracovali mírnou územní převahu a dokázali soupeře kvalitní kombinací (ke překvapení i všech trenérů) zatlačit na svoji polovinu. Velkou hrozbou pro obranu Smíchova byl především z obrany vytažený Kuba Dolanský, který dobře sbíral výkopy od naší brány a obráncům svojí vytáhlou postavou dělal nemalé problémy. Ve střední záloze parádně rozbíjel útoky hostů Mára Tulka, který dále dokázal dobře kombinovat s Aleksejem Rozenkem, Míšou Čupem či Lukášem Dlouhým. V této fázi utkání nás bylo plné hřiště a brzy také přišla sladká odměna. Po dobré kombinaci uprostřed hřiště zatáhl k lajně balon Kuba Dolanský a parádně ho naservíroval před branku Míšovi Čupovi. Ten se nemýlil a Háje tak vedly 1:0! V našem fotbale jsme i nadále pokračovali, avšak záhy přišlo vyrovnání. V té chvíli naše obrana nepracovala na 100% a v krátkém časovém sledu jsme inkasovali i podruhé. Velkou zásluhu na tom měl Honza Dolanský, který nejenže hrál špatně a dělal chyby, ale ještě si usmyslel, že všechno to, co mu říkáme, není pravda a trenérům to dal najevo slovy ?to se tady na to můžu vys.... Nedalo se svítit, Honza šel obrazně řečeno ?pod sprchy? a muselo ještě v prvním poločase hrát bez něj. Obrana i po odchodu Honzy Dolanského nefungovala úplně správně, přísnější měřítko snesl snad jen Jirka Řemenář, který dokázal odebírat míče vyspělejším hráčům Smíchova. Ačkoli kluci bojovali, do poločasu soupeř zápas rozhodl a dostal se do několikabrankového vedení.
Ve druhém poločase pokračovala hra ve stejném duchu. Naši kluci se snažili hrát spíše po zemi, vyspělejší soupeř (někteří hráči už měli údajně doma ženu a děti) překonával naši obranu jednoduše nakopávanými balony buď přímo do brány, nebo do skrumáže ve vápně. Za takové "řemeny" by se nemusel stydět ani Radek Hanzlík, který je tím pověstný v "A" mužstvu mužů. Takovým způsobem v naší bráně skončilo ještě několik míčů a skóre se nakonec ustálilo na konečných 1:11.
Celkově však můžeme kluky pochválit za dobrý začátek a bojovný výkon v celém zápase. Soupeř toho kromě dlouhých nákopů moc nepředvedl, stačilo mu to však na překonání celé naší obrany včetně chytajícího hráče Pepy Báry. Přesto byl náš výkon příslibem do dalších utkání a především pak zlepšená hra Kuby Dolanského nás velmi potěšila.