lupráce
Utkání s Viktorkou, coby vedoucím týmem přeborové tabulky, bylo od prvních minut poznamenané dvěma významnými faktory. Za prvé úmorným odpoledním vedrem a za druhé naší defenzivní taktikou. Ta nám byla po většinu sezóny sice cizí, ale vzhledem k tomu, že v zápise k utkání figurovalo na naší straně "pouze" jedenáct jmen a to i kluků, kteří dlouhodobě netrénovali z důvodu zranění nebo jiných povinností, neměli jsme jinou možnost.
Fyzicky velmi zdatný soupeř těžil z rychlých průniků do naší poloviny, ale prakticky všechny nebezpečné situace vyřešila naše obranná řada v čele s brankářem Turečkem. Nikam jsme se rozhodně nehnali a vyčkávali s čím na nás soupeř vyrukuje. Přesto jsme i my několikrát zahrozili. Především Pánkovi dvě šance mohli skončit lépe než v náručí gólmana hostí. Na druhé straně se činil i náš Tureček, který si moc klidu neužil a některé jeho zákroky soupeřovi útočníky vysloveně psychicky deptali. Sama Viktorka, však svoje mnohé šance zbrkle zahodila. V 25. minutě přerušil rozhodčí Severýn hru, aby se mohly oba týmy, alespoň trochu osvěžit. Těsně před půlí měli žižkovští serii rohových kopů, při kterých nám rozhodně do smíchu nebylo, ale ani poté se skóre nezměnilo. Do šaten jsme tak šli mírně optimističtí a za stavu 0:0.
Hned v úvodu druhé půle soupeř využil možnosti střídání a my (na lavičce) jsme začínali mít obavy jestli kluci vydrží. Přestáli jsme další nápor soupeře a i díky Turečkovu čarování jsme nadále drželi šance na zisk bodů. Že jsme jen tupě nebránili, dokazuje i několik našich dobrých pokusů. Při jednom z našich rohových kopů dal o sobě vědět opět Pánek. Bohužel jeho povedená střela skončila na tyči, již překonaného žižkovské brankáře Rýva. Přesto se Pánek dočkal alespoň asistence. V 73. minutě se po rohu dostal k zakončení právě Pánek, jeho střelu Rýva pouze vyrazil před branku, kde přes obránce chladnokrevně zakončil Martinák. 1:0 - zasadili jsme soupeři dokonalé K.O. Pro nás však tím přišly pořádně horké chvilky. Žižkov ještě jednou zatopil pod kotlem a hnal se dál minimálně za vyrovnáním. Jakoby jsme chtěli soupeři pomoct v jeho marných pokusech, ještě jsme mu nabídli poslední šanci. V 78. minutě šel, no spíše běžel, ze hřiště Pánek. Nebylo to za trest, ale bohužel vinou krátkodobé indispozice jmenovaného. Po této komické vložce jsme už veškerý zbytek sil vrhli k ubránění výsledku. Kluci, za zády s vynikajícím Turečkem, drželi váhy vítězství stále na naší straně. Soupeř neustále padal do naší ofsajdové pasti, což i jemu ubíralo mnoho sil. Marně překonával Žižkov náš obranný val a ve chvíli, kdy se mu podařilo překonat i našeho brankáře neměl štěstí v koncovce. Dva jeho hráči se ve snaze dopravit míč do naší odkryté sítě ve skluzu srazili a nás zachránila tyč. Pár minut před konce jsme byli po návratu Pánka naštěstí už kompletní, ale až po závěrečném hvizdu jsme mohli uvěřit plnému bodovému zisku.
Pro naše diváky i ty soupeřovi dozajista adrenalinové utkání. O co méně fotbalových momentů, o to více bojovnosti a chuti vyhrát a to na obou stranách. Viktorka byla silný soupeř a jako jedno z mála mužstev v soutěži se její hráči i celá lavička chovali v průběhu zápasu velmi sportovně a disciplinovaně.
Nevím, jestli si to kdokoliv z našich hráčů vůbec uvědomil, ale vlastně se tímto vítězstvím a ještě k tomu nad tak kvalitním soupeřem, krásně rozloučili nejen s posledním zápasem na domácím hřišti v této sezóně, ale většina z nich se na hájecké hřiště vrátí už pouze v kategorii mužů. Všem hráčům díky za hezké nedělní odpoledne.
FC Háje Jižní Město - FK Viktoria Žižkov 1:0 (0:0)
Branky: 73. Martinák.
Rozhodčí: Severýn - Cichra, Petr. Diváků: 65.
FC Háje: Tureček - Pravenec, Štípek, Ušiak, Skokan - Sýkora, Pánek, Klenka, Šůs - Reichmann, Martinák.
Trenér Tomáš Šůs, vedoucí Jarda Nerad.
Viktoria Žižkov: Sestava: Rýva - Jonák (71. Dvořák), Franc, Protivinský, Mára - Sláma, Neuwirth (51. Kučera J.), Lánský, Moudřík (61. Matoušek) - Pták, Veselý.
... po mnoha letech zapsal JN.