lupráce
Kolikátým rokem trénuješ?
Petr: (po krátkém zamyšlení) Deset let určitě.
Kde jsi začínal s trénováním?
Petr: Začínal jsem v PSK Union s mladší přípravkou, od těch nejmenších pěti ročních špuntů.
Po čase tě trénování v Unionu přestalo naplňovat? Co se přihodilo?
Petr: Dostal jsem malý kluky do starší přípravky. Zde jsem hrál i s klukama, kterým bylo 6,7 let. Když klukům bylo devět, tak s přehledem poráželi i o rok starší kluky. Poté přešli do žáků, kam jsem nemohl s nimi, opět jsem dostal nové kluky do přípravky. Když jsem se byl po roce na kluky v žácích podívat, tak jsem zjistil, že už neumí to, co uměli před rokem. Pro mě to bylo obrovské zklamání. Něco jsem ty kluky naučil a za dva roky to bylo k ničemu.
Proto ses tedy rozhodl odejít?
Petr: Ano. Chtěl jsem si vzít nějaký ročník, se kterým půjdu dál, alespoň do starších žáků. Chtěl jsem se dostat výš. Po pěti letech, kdy člověk dělá stále s přípravkou, tak už chce jít výš, aby viděl, jestli má na to trénovat i starší kategorii. V přípravce učíš základy a já vím, že toho můžu nabídnout víc.
Poté tě lanařila Sparta. Proč ses rozhodl tam nejít?
Petr: Na Spartě to bylo o pravomocích trenéra. Je tam určitá politika, že ne každý si může udělat to, co chce. Já jsem zrovna typ člověka, který si udělá vše nejraději sám. Na Spartě jsou ty pravomoci rozdělené. Já jsem chtěl té pravomoci víc, než mi Sparta mohla poskytnout.
Následovala nabídka z Hájů. Trvalo ti dlouho se rozhodnout, zda u nás zakotvíš?
Petr: Nabídku z Hájů jsem obdržel shodou šťastných okolností. Měl jsem jednu známou, díky které jsem se sešel s Filipem Semorádem, který mi nabídl, abych byl u něj. Po jednom tréninku ovšem zjistil, že musím mít tým, který můžu vést sám.
Takže sis vzal ročník 1995?
Petr: Dostal jsem ročník 95. Vedení se mě ptalo, jestli jsem ambiciózní. Ty kluky, které jsem dostal, tak to byl až nějaký třetí výběr. První výběr si vzal trenér do Meteoru, druhý trenér si vzal kluky do Měcholup. Ti kluci, které rádoby nikdo nechtěl mi zůstali. Takže s těma klukama jsem pracoval a dalo by se říct, že už se něco naučili (smích).
Kdy ses spojil s ročníkem 96?
Petr: S těmi jsem se spojil, když hráli stejnou kategorii jako my. To znamená, když jsme končili mladší žáky a oni do nich nastupovali. Těch kluků z 96 nikdy moc nebylo, takže by nedali dohromady tým, aby mohli hrát sami vlastní soutěž. Proto byli buď rok se mnou nebo rok s Filipem. Takže se to udělalo tak, že ti kluci budou trénovat pode mnou, s tím že budou hrát s 97 soutěž starších žáků.
Jak funguje spolupráce jak se starším dorostem, tak s ročníkem 97 směrem dolu?
Petr: Já si myslím, že funguje bezvadně. Kluci z 94 nám vždy, když můžou chodí pomáhat. Zase na druhou stranu 96, který jsou k dispozici, tak jdou hrát s Filipem (Semorádem - pozn. autora) za starší žáky. Každopádně není ani jeden z těch kluků, který by neodehrál alespoň jeden zápas. Takže to zápasové zatížení mají všichni. Možná by 94 ve starším dorostu toho tolik neodehráli, takže chodí hrát za nás, kde jsou dost často oporami. To samé je směrem dolu, myslím si že 96 jim tam také pomáhají.
Takže 96 vůbec nevyužíváš na zápasy dorostu?
Petr: Sice jsme odehráli teprve dva zápasy, takže nemůžu říct, že to dělám pravidelně, ale aspoň jednoho, dva kluky si na zápasy budu brát. Je to také podle toho, kolik mám k dispozici 94. Dnes jsem na zápase neměl nikoho z 96, ale to bylo kvůli tomu, že ti kluci dvě hodiny před tím hráli, takže by si unavení v přeboru ani neškrtli.
Hrajete nejvyšší pražskou soutěž převážně s o rok mladšíma klukama. Myslíš, že budete důstojným týmem v tabulce a soutěž zachráníte?
Petr: Já si myslím, že na to máme to udržet. Já tomuto týmu věřím. Doufám, že mě nezklame. Už dvakrát se počítalo s tím, že neudržíme přebor v mladších žácích. Přesto jsme ho dokázali udržet dvakrát za sebou, spadli jsme až v přeboru starších žáků. Toto je podobná situace. Záleží na klukách, jak to vezmou. Nicméně první zápas zjistili, že to není procházka růžovým sadem. Když budou hrát 1. třídu, tak tam mají tři těžké zápasy. V přeboru musíš makat v každém zápase. Můžeš hrát jak s prvním, tak s posledním vyrovnanou partii. Každý zápas je nesmírně těžký a kluci musí přijít na to, že každý zápas pro ně bude obětí.
Jaké máš cíle v přeboru?
Petr: My je máme jasné. Budeme se snažit přebor udržet. Budeme asi do posledního kola bojovat o záchranu. Ještě kluci nejsou na takové úrovni, aby kluci mohli hrát v klidu přebor. Dokázali ovšem přebor už dvakrát udržet, tak doufám, že to vyjde i na potřetí.
Minulý týden jste utrpěli debakl na Tempu 13:2. Co se přihodilo?
Petr: Bohužel jsem se tohoto utkání nemohl zúčastnit, protože jsem byl na zápase s přípravkou. Z vyprávění vím, že kluci hráli první poločas dobře. Po poločase prohrávali 3:1. Po přestávce dostali tři rychlé góly, sesypali se, přestali hrát. Nejhorší na tom je, že si z toho začali dělat srandu.
V čem budete zaostávat?
Petr: Vždy, když se kluků zeptám, co mají dělat, tak mi to řeknou správně. Spíš je to v těch hlavách. Nedokážou přenést vědomosti z šatny na hřiště.
Zároveň trénuješ starší přípravku. Jak to časově zvládáš?
Petr: Je to náročné to skloubit. Nechci, aby si kluci mysleli, že některému týmu nadržuji. Vedení mi vyšlo vstříc, že mi tréninky navazují. Jediný problém je při venkovních zápasech. Na podzim jsou tři zápasy, kdy se to kryje a musím dát někomu přednost. To je nejtěžší rozhodnutí, dát jednomu týmu přednost. Domácí zápasy jsme si pohlídali. Ono je to ale těžké na obě strany. S velkýma hraji o záchranu, s malýma bych rád hrál o co nejvyšší umístění, sbírat každý bod a případně i postoupit. nechci podcenit žádný zápas.
Po tvém převzetí starší přípravky nastala v týmu velká migrace, a to jak směrem dovnitř, tak bohužel i směrem ven. Čím si to vysvětluješ?
Petr: Ročník 2000 byl tady v takovém dvojsledu. Jednu partu tvořili kluci, kterým to nešlo. Druhá parta byla dobrá, kluci měli něco v sobě, jen potřebovali hodně pracovat. Ti, kteří nedokázali hodně pracovat, tak tady nevydrželi. Ti, kteří dokázali hodně pracovat, tak tady jsou. Dělal jsem nějaký čas osobního trenéra fyzičky ve Slavii, takže kluci, kteří se tam nechytli, tak za mnou přišli na Háje. Vypadá to, že ještě další hráči přijdou. Tým tak máme hodně vyrovnaný, což je bomba, že kluci jsou vesměs stejně dobrý.
Měli jste hrát také soutěž 5+1. Vzhledem k mnoha odchodům to ale není možné a musí tak soutěž odehrát Michal Horník s 2001?
Petr: Ta 5+1 byla pro ty slabší kluky, kteří měli tuhle soutěž na to, aby se naučili hrát, aby se vykopali. Odešli... Odešli zřejmě proto, že některé tréninky zřejmě pro ně nebyly (odmlčí se), nechci říct kvalitní, možná pro ně byly kvalitní až moc. Spíše potřebovali nějaký mírnější režim, proto asi někteří lidé odešli. Bohužel to bylo u třech kluků po domluvě rodičů, protože všichni tři odešli do jednoho týmu. Takže to podle mě nebylo o tom, že by to někdo vzdal, ale že se rodiče domluvili, že to zkusí někde jinde.
Trénuješ 2000 sám. Kdo povede kluky při tvé nepřítomnosti?
Petr: Měl bych tam být s Vencou a Kubou Hruškou, bohužel jsem je na tréninku ještě neviděl. Samozřejmě pokud nebudu moct, tak by měl jeden z bráchů Hrušků za mě být jako náhrada. Řeším to přes Michala (Horníka - pozn. autora) a řešit to budu přes něj i do budoucna. Náhrada by tedy měla být určitě. I když jak jsem říkal, radši budu všude sám, radši to nějak zvládnu, ale stát se může cokoliv.
Co se týče změn v soutěži, v mladším dorostu máš možnost získat hráče na střídavý start, využiješ této možnosti?
Petr: Měl jsem jednoho kluka z Bohemky dohodnutého, bohužel to nevyšlo,takže se nás tato možnost zatím nijak netýká.
Příští rok budeš v kategorii mladších žáků pokračovat v soutěži 7+1. Hodnotíš tuto změnu jako kladnou novinku?
Petr: Určitě. Ten kluk je daleko víc v kontaktu s balónem. Na velkém hřišti to bylo hodně o běhání, málo dotyků s míčem, takže tato změna je určitě k lepšímu.
Díky za rozhovor