lupráce
Dlouhé minuty to však na žádné hájecké oslavy rozhodně nevypadalo. Domácí hráči nastoupili na trávník ve velmi vlažném tempu, které ostře kontrastovalo s nasazením hráčů hostí, hnaných do boje jejich impulzivním trenérem. Ukázalo se, jak nebezpečné je nastupovat v této soutěži do jakéhokoliv zápasu s pocitem tabulkové převahy a jak obtížně se pak lze vracet k nasazení a bojovnosti, tedy vlastnostem, které jsme v úvodních fázích zápasu zcela postrádali a bez kterých lze na úspěšné výsledky pomýšlet je ztěží. Diváci tak byli dlouhé minuty svědky poměrně tristního výkonu domácích (ne nepodobného úvodu jiného domácího zápasu s Tempem) - obránci přistupovali pozdě a nedůsledně k ofenzivním hráčům soupeře, záloha nepodržela míče směrem dopředu a nepomáhala obraně při hře dozadu, útok jakoby neexistoval. A tak málem přišel zasloužený trest v podobě inkasovaného gólu - hosté zahrávali přímý kop z výhodné střelecké pozice těsně za hranicí vápna a výborně umístěná střela směřovala pod břevno domácí brány. Naštěstí v bráně čaroval (pokolikáté už v této sezóně?) Marek Binder a míč dokázal vytěsnit mimo tři tyče . Další minuty ukázaly, že podobných zákroků si domácí opora připravila pro tento zápas ještě několik. Nutno současně konstatovat, že hra se s postupem času přece jen začala přesouvat na polovinu Řep, přicházely i první brankové příležitosti, ale rovněž soupeř představil velice kvalitního gólmana a oba brankáři se tak jednoznačně stali ozdobou sobotního duelu.
Kýžený vedoucí gól ani po přestávkové bouři, která se prohnala kabinou domácích, stále nepřicházel a tak trenéři znovu sáhli k již tradičnímu míchání se sestavou. Ani vysunutí Milana Worsche (hráče s dynamitem v pravé noze) na hrot útoku však k úspěchu nevedlo a obvyklí útočníci se rozhodli, že tento den si svoje střelecké statistiky vylepšovat nebudou, byť by k tomu měli příležitosti sebelepší. A protože soupeř nepolevoval ve svém úsilí a při dalších dvou volných přímých kopech opět musel skvěle zasahovat Marek Binder, pomalu se na hřiště začala vkrádat nervozita a obava o výsledek. Zde je však na místě ocenit stupňující se snahu domácích, kteří se s postupem času se přece jen začali dostávat ke své obvyklé hře a do běžných obrátek. Vysvobození přišlo ale až ve 41.minutě po faulu na Pavla Smoláka na polovině soupeře. Míč si k exekuci připravil Milan Worsch, po jehož centru a následném zmatku v pokutovém území soupeře měl Dominik Kasl celkem snadnou práci s umístěním míče do prázdné brány. Po veledůležitém vedoucím gólu přišlo zákonité uklidnění a s ním konečně i trocha fotbalové lehkosti a elegance: akce dvojice Moravec - Hájek, kterou druhý z jmenovaných s přehledem zužitkoval ve 47.minutě v pojistku našeho vedení, byla jednoznačně nejkrásnějším fotbalovým momentem sobotního rána. Soupeřovi už na zkomplikování cesty k tříbodovému zisku chyběly síly i čas, naopak mohl ještě v závěru inkasovat, ale útočná produktivita zůstala žalostná až samého konce utkání, přestože naší ofenzivu velmi příjemně a překvapivě oživil příchod Filipa Merrella.
Jestliže jsme si po minulém zápase přáli udržet soustředění a koncentraci na vlastní výkon i pro poslední podzimní kolo, je nutno přiznat, že se nám toto přání ne zcela vyplnilo. Plný bodový zisk tak tentokráte z velké části přinesla týmu jeho vnitřní soudržnost, neboť hráči dokázali táhnout za jeden provaz i ve chvílích, kdy se jim herně příliš nedařilo. Návrat k obvyklé bojovnosti v posledních dvaceti minutách tento dojem jen umocnil. K uplynulé polovině soutěže se ještě vrátíme v závěrečném hodnocení, současně Vás budeme průběžně informovat i o našich výsledcích v zimních přípravných turnajích.
Branky: 41' 1:0 Kasl (Worsch), 47' 2:0 Hájek (Moravec)
Sestava: Binder - Hejný, Worsch, Smolák, Moravec, Hájek, Podhorský, Madej, Kasl, Ryzec, Havránek, Merrell