Z hájecké kabiny

Z hájecké kabiny (10)

Z hájecké kabiny (10)
Po delší odmlce jsme tu s dalším rozhovorem. Tentokrát jsem vyslechl Milana "Lombarda" Chudadu, který získal svou pezdívku před 18 lety díky svým schopnostem připomínajícím bývalého hráče Attilu Lombarda.

Jak dlouho působíš na Hájích?

Milan: Od roku 1985, kdy se otevírala škvára.

Předtím jsi působil jinde?

Milan: Na Jižňáku bydlím od roku 1976, ale vůbec jsem nevěděl, že existují nějaké Háje. Jezdil jsem se koukat na fotbal na Chodov nebo na Újezd Praha 4.

Kdy jsi tedy začínal s fotbalem?

Milan: Já jsem začal v 10 letech ve VTŽ Chomutov. Ve 12 jsem přestoupil do Lokomotivy Chomutov, kde jsem hrál až do vojny.

Na vojně jsi byl v Praze?

Milan: Ano. Ale nestíhal jsem hrát ani hokej, protože jsem chodil do služeb a nešlo to spojit.

Takže jsi hrál v dětství hokej i fotbal?

Milan: Přesně tak. Hokej jsem začal hrát v 9. Třídě, za dva roky jsem hrál dorosteneckou ligu. Na vojnu jsem chtěl jít do Dukly Litoměřice, jenže to šlo jen voják za vojáka k pohraniční stráži. V Praze jsem mohl hrát za Uhelky, za Bohemku, to ovšem nešlo skloubit s těmi službami. Když jsem se přestěhoval na Jižňák, tak jsem začal hrát rekreační hokejovou soutěž. V té době jsem byl fotbal trochu v ústraní. V 84 začal syn chodit na Chodov, nějak to tam ale nedopadlo. Do schránky se nám dostal letáček o náboru Hájů, který se pořádal u školy Ke Kateřinkám. Tak jsme tam šli, načež syn vyhrál nejlepšího střelce. Poté se hřiště přesunulo z Kateřinek na Háje, já jsem jako táta začal chodit s mladým. Když hráli kluci první mistrák, padla otázka, kdo bude mávat, tak jsem to vzal. No a díky tomu jsem odmával na Hájích několik zápasů.

Takže z táty ses dostal na pozici vedoucího. Trénoval jsi taky?

Milan: Chodil jsem pomáhat, nebyl jsem ale oficiálně žádný trenér. Psal jsem zápisy, mával jsem. O pár let později jsem začal dělat vedoucího áčka. Měl jsem to blízko, tak jsem se díval na hodně zápasů, mával jsem i dorostence.

Teď se chodíš dívat už jen na chlapy?

Milan: Vzhledem k tomu, že jsem se přestěhoval do Nuslí, tak už tak moc nechodím. Navíc se často stává, že dorost hraje zároveň s námi. Chodím na áčko, na béčko. Maximálně vidím žáčky, když hrají před námi.

Takže na mládež se již nechodíš dívat?

Milan: No právě jsem se dočetl, jak jsi dostal od Sparty těch 50 gólů, tak bych to chtěl vidět, jak to vypadá. Zajímá mě, jak je to možný, že ta Sparta je o tolik lepší než my. Dneska když se podívám na ty malý kluky, tak je to ťuk ťuk, jsou vychovávaný k fotbalu od malička.

Když sis tedy prošel mládeží na Hájích jako táta a zůstal jsi tu doteď, tak se ti muselo líbit, jak se tu s mládeží pracovalo.

Milan: Jo. Věnovali se tady hodně mládeži. Jasně, že mi vadilo, když někteří trenéři to vedli tak, že hráli neustále ti samí. Když měl třeba 4 náhradníky a nechal hrát neustále jen ten základ. To pak ty kluky úplně odrovnal . V tomhle se mi moc líbil pan Horník, tomu bylo úplně jedno, zda vyhrával, prohrával, všechny nechal zahrát. Právě mi vadí, když má někdo jméno, je to fotbalista a když se zraní, tak ho tam trenér nechá, namísto toho, aby tam dal kluka třeba slabšího, ale zdravého. Jinak v mládeži měly Háje vždy dobrý zvuk po Praze.

Myslíš, že teď nemá?

Milan: Jo, stále má. Teď se udělala nějaká ta elita pro přípravky, tak se mi líbí, že tam Háje jsou.

Byla na Hájích dříve lepší parta? Drželi lidi více pospolu? Přeci jen, společně jste stavěli trávu,...

Milan: Určitě. Pomáhal jsem tady například kropit trávu, dříve se chodilo na brigády, kdy jsme dělali hřiště. Navíc po tréninku vždycky někdo zůstal na pivko, pokecalo se.

Když jsme u trávy, jak moc těžce chlapi snáší, že na ní nemohou trénovat a musí chodit na umělku?

Milan: Samozřejmě je to jiné. Na trávě můžete udělat skluz, je to měkčí. Na umělce zase můžou lépe kombinovat. Teď jsme hráli v Dolních Měcholupech na trávě a byla to tragédie. Kluci se nepřihráli, míč jim odskakoval.

Béčko trénuje dohromady s áčkem. Je to dobrá varianta?

Milan: Je to dobře. Když hraje slabší kluk proti silnějšímu, tak se víc vyhecuje. Dřív nás chodil třeba 6 na trénink a nemělo to úroveň. Takže toto řešení je určitě dobré.

Jak se ti spolupracuje s realizačním týmem áčka. Šlape všechno jak má?

Milan: S Fandou Bubeníkem se vždy domluvíme. Navzájem si vyjdeme vstříc. I s trenérem Slabým. Snažíme se, aby nás bylo na zápas vždy aspoň 13. Vadí mi spíš komunikace hráčů ve vztahu k nám. Domluvíme se, že jdou na zápas a těsně před zápasem se ozve, že nemůže. Na poslední chvíli si pak musíme brát hráče odjinud, z áčka, z dorostu. To bych raději, aby to kluci řekli na rovinu, že nepřijdou. Pak si to zajistíme jinak.

Jak s Vláďou zapojujete dorostence do béčka?

Milan: No těch dorostenců taky není moc. Teď s námi byl na přáteláku Bílek s Dorazilem. Je to pro ty kluky skok. V 1.B třídě hrají zkušení chlapi, kteří si s dorostenci snadno poradí, zejména v osobních soubojích.

Jaké máte v této soutěži ambice?

Milan: Udržet se. Abychom šli nahoru, museli by přijít noví dorostenci, ale ročník 92 na Hájích chybí. Velkým problémem jsou také zaměstnání jako je kuchař. Když má někdo dlouhý, krátký týden, tak je to problém. Kvůli tomu museli někteří skončit.

Jaká je docházka mladších kluků na tréninky?

Milan: Někteří mají školu, někteří sem tam nějaký ten futsálek, takže chodí dvakrát v týdnu.

Nejenže působíš v pozici vedoucího, dalo by se říct, že jsi také hlavní fanoušek a hlavně nejhlasitější fanoušek. To jsi takhle fandil od dětství?

Milan: No jasně. Když jsem hrál za žáčky, tak po nás hráli chlapi, tak jsem chodil s rukama fandit. Jeden čas jsem měl i trubku, měl jsem to místo bubnů. To byl pořádný kravál. Člověk hulákal a druhý den nemohl ve škole mluvit.

Chybí ti, že tu není větší kotel?

Milan: Samozřejmě. Dneska je to tak ale všude. Dřív chodili lidi na zápas se pobavit, dát si pivíčko, klobásku, protože neměli nic jiného, co by dělali. Dnes mají jiné zájmy, rodiny jezdí na chalupy, na rodinné akce. Dnes je dobrý počin, když přijde na přebor 50 kluků.

Pravidelně přispíváš svými články na web. Jsi spokojený se sledovaností?

Milan: Jo, jsem. I to béčko čte hodně lidí. Teď jsem koukal, že poslední článek četlo asi 80 lidí, to je paráda.

Díky za rozhovor


čtvrtek 31.3.2011 | Klub | Přečteno: 1382

Další články