Ještě před měsícem se fotbalisté Hájů obávali sestupu z přeboru. Dnes bojují o páté místo a zdá se, že je série tří výher v řadě už téměř jistě nasměrovala k záchraně. "Třikrát jsme pod mým vedením v přeboru ještě nikdy nevyhráli, je to docela událost," usmívá se trenér Zdeněk Slabý, jehož mužstvo hraje nejvyšší pražskou soutěž pátým rokem. Nejlépe zatím skončilo deváté. Teď má tým ideální šanci udělat pro Háje nejlepší výsledek historie.
Berete to tak, že místo záchrany hrajete o elitní pětku soutěže?
Ani ne. Ještě nevíme, jestli jsme zachránění. Teoreticky ještě nejsme, prakticky už možná ano. Snad by těch našich 37 bodů mělo stačit. Pokud nespadne z divize Přední Kopanina, tak si myslím, že bychom měli přebor jistě udržet. Nečekám, že by týmy zespodu udělaly tolik bodů.
Vy se nedíváte nad sebe? Páté Tempo má na vás jen čtyřbodový náskok. Do konce zbývá pět kol, vám se teď navíc daří.
Pokud bude šance, že bychom ještě nějaký zápas vyhráli, tak by bylo hezké dostat se ještě výš. Samozřejmě je to i náš cíl, jinak by nemělo cenu hrát.
Takže se konečně blíží moment, kdy fotbalisté Hájů vybojují historicky nejlepší umístění v přeboru?
Kluci mi v kabině říkali: Trenére, kdyby se hrál přebor ještě deset kol, tak hrajeme o titul (směje se).
Na nejlepší trojici to už asi stačit nebude, ale čtvrtá Aritma má na vás šestibodový náskok a už v sobotu ho můžete ztenčit na polovinu, protože právě Aritmu hostíte.
Rádi bychom ještě výš, ale teď hrajeme s úplnou špičkou. Čeká nás Aritma, pak Dukla B a Radotín. Pořád se musíme dívat i zpátky. Stačí dvakrát prohrát a zase jsme zpátky tam, kde jsme byli.
Každopádně u vás musí být po třech výhrách v řadě výborná nálada, ne?
Co jsem u týmu, třikrát za sebou jsme vyhráli poprvé, to se nám dřív nepodařilo. Rázem máte o devět bodů víc, to v tabulce hodně pomůže.
Teď vás čeká Aritma, která už nejspíš vypadla ze hry o první místo, když třikrát v řadě prohrála. Dá se v téhle situaci stále brát jako favorit?
Já jsem už na začátku soutěže tipoval, že o první místo bude hrát Dukla B a Radotín. Teď je tam i Uhříněves, což se asi nečekalo. Já ale tipuju, že přebor vyhraje Radotín. Mají dobře poskládaný tým, v těch futsalistech mají velkou sílu. Neříkám, že se nahoru ještě nemůže dostat Aritma, ale už to bude mít velmi složité.
Budete si na Aritmu hodně věřit? Doma hrajete na umělé trávě, jste třetí nejúspěšnější tým soutěže na vlastním hřišti.
My si na Aritmu věříme na základě dvou předchozích zápasů doma. V minulé sezoně jsme vyhráli 5:1, o rok dřív to byl ten bláznivý zápas, kdy jsme vedli o poločase 4:0, jenže utkání skončilo remízou 4:4. Když vezmu ty dva roky zpátky, dá se aspoň čekat, že při našem vzájemném zápase padne hodně gólů. My jsme u nich na podzim prohráli 0:2, ale první gól padl po obrovské individuální chybě, druhý v závěru, kdy už jsme hráli vabank.
Mají hráči domácí úspěchy nějak v podvědomí? Jsou díky tomu silnější?
Doma se nám hraje dobře. V minulé sezoně jsme tam porazili i Radotín, kterému nakonec uteklo první místo o bod. Nevím, jestli to mají kluci v hlavě, jestli je to o velikosti hřiště... Řekl bych, že je to hodně o povrchu. My se snažíme hrát hodně kombinační fotbal, v některých fázích zápasů si přihráváme až zbytečně moc. Vedu i obránce k tomu, aby si šli zahrát, a ne jen tak kopat míč na náhodu. Umělá tráva nám nahrává: krátké přihrávky na ní rychleji zkrotíte, nemusíte míč složitě zpracovávat, jak to bývá na rozšlapané a neupravené trávě. V minulém kole na Čafce bylo hřiště perfektní, tam to bylo v pohodě. Když ale není dobré hřiště a míč skáče, kluci jsou pak otrávení. Nakopávat všechno dopředu, hrát na náhodu, a jen to mydlit, to my neumíme.
Je pro vás velká motivace dosáhnout čtvrté výhry v řadě?
Kluci chtějí pokaždé vyhrát. Nejsme ten tým, co dokáže zlomit zápas, i když se nám moc nedaří. Spíš máme takový konstantní herní projev. Mám z toho dobrý pocit. Dukla u nás byla lepší jeden poločas, Radotín nás na podzim taky přehrál. Jinak nikdo. Je to i otázka štěstí. Na Uhříněvsi jsme měli tři góly na noze, jedno břevno. Nedali jsme a prohráli 1:4. V poli jsme nebyli horší. To samé na Újezdě, ale prohráli jsme 0:3. Teď se mi naše hra líbí. Máme v kádru 15 kluků, kteří můžou kopat v přeboru. Když vystřídáme, neoslabíme. Chodí nás poměrně dost trénovat. Naše výsledky nejsou náhodné.
O to víc musíte věřit, že vylepšíte vaše nejlepší umístění v přeboru, ne?
Já bych to chtěl dotáhnout tak daleko, že by mohli hrát kluci beze mě, abych na té lavičce nemusel vůbec sedět a řídit je. Částečně v té fázi už jsou. Není to ani otázka umění, spíš toho, jak to máte v hlavě poskládané. Když se ztratí míč, musí se místo povídání se soupeřem nebo s rozhodčím makat zpátky. Musí se víc chtít, víc bojovat. Bez běhání nic samo nepřijde. Co se týče umístění, je to pro nás hodně čerstvé, ještě tři kola zpátky jsme byli ve víc než sestupových vodách.
Teď už to ale vypadá, že můžete hrát v klidu a bez nervů.
Kluci to ani tak neprožívají, oni si to tolik neberou, když hrají dole. To možná já, když ten kolektiv vedu. Oni ne, jsou v pohodě, ať jsme v tabulce šestí nebo dvanáctí.
-tru-