Z hájecké kabiny

Z hájecké kabiny (11)

Z hájecké kabiny (11)
Další rozhovor si můžete přečíst s kapitánem týmu dorsotenců Pavlem Paszycem. Kluci vyhráli pohár PFS a tak bychom se měli dozvědět, jak plánují tento úspěch oslavit a jak to vlastně teď v dorostenecké kabině vypadá.

Minulou středu jste vyhráli pohár PFS. Jaké jsou ohlasy v kabině?

Pavel: Určitě dobré. Vyhráli jsme to partou lidí. Při penaltách bylo znát, že jsme se znali jako tým a jako tým jsme také společně makali. Podolí v tomhle bylo slabší. Jejich hráči byli rozhádaní, byli hodně nervní. My jsme to vydrželi a vyhráli!

Mysleli jste v úvodních kolech poháru, že byste mohli vyhrát trofej?

Pavel: Jasně. My jsme to měli naplánované (smích).

Který zápas byl nejtěžší?

Pavel: Nejtěžší byl proti Čafce. Tam jsme uhráli remízu a postoupili až na penalty. Vedli jsme 3:0, měli jsme to ve svých rukách, jenže jsme se uspokojili a vykašlali se na to. Řekl bych, že tento zápas byl nejtěžší.

Dvakrát jste vyhráli na penalty. To vypovídá o velké vnitřní síle v týmu.

Pavel: Vnitřní síla týmu a hlavně super gólman. Matěj pochytal penalty výborně.

Podolí mělo ve finále více ze hry, ale drželi jste soupeře na uzdě. Až na jednu chybu jste je k významnějším šancím nepustili. Navíc jste velmi odvážně hráli offside systém. Bylo těžké se po celou dobu utkání naplno koncentrovat?

Pavel: To byl zápas o každý metr. Nebylo to jako v soutěži, když se to nakopne a ve vápně se to odkopne vždycky. Tady se opravdu bojovalo o každý metr a bylo to velmi těžké. Zvládli jsme to, což je super.

Jaké to bylo jako kapitán pozvednout pohár nad hlavu?

Pavel: Skvělý pocit. Moc si toho vážím. Je to jeden z největších úspěchů. Jak můj, tak i kluků. Oni vyhráli pohár i ve starších žácích, ale to jsem tady zrovna nebyl.

Oslavili jste už tento mimořádný úspěch?

Pavel: Ještě ne. Oslava proběhne až při rozlučce.

Jak naložíte s finanční odměnou, kterou vám vedení za vítězství slíbilo?

Pavel: Určitě si za to koupíme pohoštění, pití. Začneme nejspíš v kantýně, něco ugrilujeme. Potom půjdeme někam do centra.

Před čtyřmi roky jste vyhráli pohár v žácích, letos v dorostu, můžeme se tedy těšit za čtyři roky na vítězství ve chlapech?

Pavel: Tak to nevím. Určitě jsem rád, že jsme to letos dokázali. Byl to týmový úspěch, žádného individualistu v týmu nemáme. Podolí nás jasně technicky přehrávalo, ale my jsme to uhráli srdcem.

S Podolím jste se setkali již před 14 dni v soutěži. Tenkrát jste remizovali 2:2. Jaký to byl zápas?

Pavel: V tomhle zápase jsme byli jasně lepší. Vyhrávali jsme 2:0, a to šel Špína ještě sám na bránu, mohli jsme vést 3:0 a mohlo být do poločasu rozhodnuto. Hloupé chyby nás pak stály 3 body.

Podolí na vás bylo nejspíš hodně namotivované. Setkal ses při zápase s nějakými zákeřnostmi?

Pavel: Určitě. Tam se to dojíždělo hodně tvrdě. A samozřejmě to bylo finále poháru, takže o to byla větší motivace. Bohužel tam bylo i pár loktů v obličeji.

Pojďme teď mluvit o celé sezóně. Podzim vám příliš nevyšel, na jaře jste to vytáhli na šesté místo. Jak jsi s tímto místem spokojený ty a co na tuto pozici říká kabina?

Pavel: Za tuto pozici jsme šťastní. Podzim nám moc nevyšel, na jaře přišlo pár nových lidí, než si to sedlo, tak to taky chvíli trvalo. Na podzim jsme hráli méně takticky. V obraně jsme nebyli sehraní, vždycky jsme se vyhrnuli do útoku a pak nikdo nebránil. Takže jsme třeba dali 2 branky, ale 5 dostali. Na jaře hrajeme víc takticky,více držíme pozice.

Kde bylo to vaše srdíčko, že jste ty dobře rozjeté zápasy nedotáhli do vítězného konce?

Pavel: To srdce tam bylo, ale moc jsme se nechali unést hrou. Nerespektovali jsme to, že obránce musí bránit a záložník se musí vracet. My jsme se všichni vytáhli, v obraně zůstali 3 lidi a při přečíslení proti 5 lidem můžete mít sebelepšího brankáře, ale ty góly dostanete. Na jaře jsme se zvedli, zvládli jsme i zápasy proti silnějším mančaftům, občas i za cenu mírného betonu v obraně, jako v zápase s Duklou.

Za vámi jsou další týmy usilující o vaší pozici. Myslíš, že ji dokážete udržet?

Pavel: Věřím v to. Je pravda, že na někom je vidět nepatrná nervozita. Teď máme nádhernou sérii, tak by to chtělo v ní pokračovat co nejdéle.

Někteří kluci maturovali. Jak zvládali chodit na tréninky?

Pavel: Nechodí na fotbal. Ale maturuje jeden nebo dva. Ostatní to čeká až za dva roky, většina jsme v druháku.

Poslední otázku si nemohu odpustit. Jak jste spokojení s trenérským vedením?

Pavel: Tak nemůžu říct, že nejsme, to bych dostal čouda na tréninku (smích). Je to tady takové rodinné. Oni jsou prima chlapi. Rozhodně bych chtěl všem poděkovat za uplynulou sezónu, jak hráčům, tak trenérům, byla to hezká sezóna s parádním triumfem na konci a hezkým výústěním celoroční práce.

Díky za rozhovor.


úterý 31.5.2011 | Klub | Přečteno: 1548

Další články